Staří obyvatelé vyprávějí, že lípa mívala mohutně rozvětvené kořeny, které šly až přes cestu. Protože přes ně jezdily povozy a chodili pěší, začala lípa usychat. Při stavbě nové silnice neopomněli Jiřičtí lípu, navršili na kořeny půdu a vybudovali kolem ní taras. Od té doby lípa (i přes několik zásahů bleskem) zmlazuje.
Dále se lípě v roce 2002 věnoval místní okrašlovací spolek.[4]
Historie a pověsti
dutina lípy červen 2007Lípa Jana Želivského v Jiřicích pravděpodobně 1920-1930
Než odešel Jan Želivský do Prahy, působil jako farář v Jiřicích. Často si prý pod lípou povídal s místními obyvateli a nejednou se sešlo obyvatel víc a z rozprávky se stalo kázání.
Pověst říká, že si před mnoha lety vyšla hraběnka z Orlíku na návštěvu na tvrz do Speřic. Zdržela se dlouho do večera a po cestě domů ji přepadla noc. V místě současných Jiřic ještě byly husté lesy a hraběnka, která se v nich ztratila, tu musela přenocovat. Když se druhý den v pořádku vrátila domů, nechala v místě svého noclehu zasadit lípu.
Podle pověsti měla být lípa poražena, ale sotva se jí dřevaři dotkli, objevila se krev. Dřevaři práci zastavili a lípa tak stojí dodnes.[4]
Zajímavosti
Po památné lípě byl nazván i místní občasník Jiřická lípa. V lípě se může pohodlně usadit až 6 osob, celková kapacita dutiny činí 10 osob. Stromu byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č.3: Slovanská lípa vs. germánský dub.
