| Jizerská tabule |
|---|
 Vrchol Rokytské horky |
|
| Nejvyšší bod | 410 m n. m. (Rokytská horka) |
|---|
| Délka | 45 km |
|---|
| Šířka | 50 km |
|---|
| Rozloha | 957 km² |
|---|
| Střední výška | 261 m n. m. |
|---|
|
| Nadřazená jednotka | Středočeská tabule |
|---|
Sousední
jednotky | Středolabská tabule, Dolnooharská tabule, Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina |
|---|
Podřazené
jednotky | Středojizerská tabule, Dolnojizerská tabule[1] |
|---|
|
| Světadíl | Evropa |
|---|
| Stát | Česko Česko |
|---|
Jizerská tabule na mapě Česka |
|
| Horniny | pískovec, slínovec, jílovec, prachovec, čedič |
|---|
| Povodí | Jizera, Labe |
|---|
| Souřadnice | 50°25′50″ s. š., 14°45′47″ v. d. |
|---|
| Identifikátory |
|---|
| Kód geomorf. jednotky | VIB-2 |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jizerská tabule je geomorfologický celek ve střední a severozápadní části Středočeské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník, Nymburk ve Středočeském kraji a okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Rokytská horka (410 m).
Poloha
Jizerská tabule má zhruba tvar šipky ukazující k jihu podél toku řeky Jizery. Na severu sahá zhruba na úroveň Turnova (který ale leží na východě už na území Jičínské pahorkatiny, na jihu téměř až k soutoku s Labem u Čelákovic. Směrem na jih prochází hranice Mladou Boleslaví. Ramena šipky sahají zhruba od Mělníka na západě po Rožďalovice na východě. Celek sousedí na severozápadě s Ralskou pahorkatinou, na východě s Jičínskou pahorkatinou, na jihu se Středolabskou tabulí a na západě krátce s Dolnooharskou tabulí.
Charakter a geologie
Jizerská tabule je složená ze svrchnokřídových pískovců, písčitých slínovců, jílovců a prachovců. V severní části území, zejména v Bělské tabuli, se vyskytují i neovulkanické čedičové suky. Celek tvoří erozně denudační reliéf s rozsáhlými výškově konstantními plošinami, rozčleněnými na většině území výraznými údolními zářezy, zpravidla bez stálých vodních toků, místy s mělkými sníženinami. V severní části je reliéf krajiny členitější, zatímco směrem na jih se zarovnává. Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají borové lesy.[1][2]
Geomorfologické členění
Celek Jizerské tabule má v geomorfologickém členění dva podcelky, Středojizerská tabule (dle Jaromíra Demka VIB-2A) na severu a Dolnojizerská tabule (VIB-2B) na jihu. Tyto podcelky se dále člení do celkem šesti okrsků:[1]
Významné vrcholy
Větší města
Na území celku leží části okresních měst Mladá Boleslav a Mělník. Z dalších měst tu jsou Benátky nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Mšeno a částečně Lysá nad Labem.
Vodopis
Střed území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Bělá a Strenický potok). Okrajová území odvodňují přítoky Labe, na východě horní Vlkava, na západě Košátecký potok a dolní Pšovka.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Soustava České tabule [online]. Geography.upol.cz [cit. 2013-03-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
