Narodil se v rodině českoněmeckého sochaře (Bildhauer) Josefa Maxe (1804-1855) a jeho manželky Anny, rozené Schumannové (*1812).[1] Měl dva bratry a tři sestry, jeho bratr Gabriel byl též malíř.[3] Otcův bratr (Jindřichův strých) Emanuel Max byl sochař (autor pražského pomníku Radeckého).
Dne 27. prosince 1877 se v Praze oženil s Luisou Ehrlerovou, též malířkou (známa nepřechýleně jako Luise Max–Ehler, 1850–1920).[5] Po smrti manželčina učitele malby Hanse Makarta (1840–1884) přesídlili manželé nastálo do Mnichova, kde žili až do smrti Jindřicha Maxe.[6]
Registr sbírek výtvarného umění ProMus neuvádí díla Jindřicha Maxe ve vlastnictví českých galerií.[7] Jeho obrazy se objevují na mezinárodních aukcích.[8][9]
Nerudova hodnocení díla Jindřicha Maxe
V roce 1876 si Jan Neruda na výstavě na Žofíně povšimnul obrazu První ztráta a zhodnotil ho slovy:
„
...Obrazem Jindřichovým vane týž elegický ton, jaký obrazy bratra jeho, avšak také u něho lze dobře pozorovat svědomitosti, jakou v kresbě i barvě věnuje podrobnosti každé...
O dva roky dříve přisoudil Neruda „...tendenci silně sentimentální...“ obrazu Poslední šperk, na kterém matka prodává své vlasy vlásenkáři.[11] Potřetí komentoval obraz Jindřicha Maxe v roce 1879, když obraz nazvaný Leť jen označil jen jako dílo „zručně provedené“, pod vlivem maleb bratra Gabriela.[12]
Odkazy
Poznámky
↑Některé zdroje uvádějí jako datum úmrtí 14. 12. 1900. Vzhledem k tomu, že tisk informoval již 10. prosince 1900, jedná se o omyl.
↑ abMatrika narozených, sv. Jiljí 1840-1847, snímek 281 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
↑ Rozmanitosti. S. 3. Plzeňské listy [online]. 1900-12-10 [cit. 2021-02-06]. S. 3. Dostupné online.
↑Soupis pražských obyvatel: Max Joseph [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
↑Die Familie des Malers und Anthropologen Gabriel von Max/ Heinrich Max [online]. Digiporta [cit. 2021-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-05. (německy)
↑Matrika oddaných, sv. Štěpán 1877-1883, snímek 24 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
↑HOHLFELD, Dora. Eine Heimgegangene (nekrolog Luisy Maxové). S. 354. Salzburger Volksblatt [online]. 1920-07-30 [cit. 2021-02-06]. S. 354. Dostupné online. (německy)
↑Registr ProMus: Vyhledávání Max Jindřich nebo Max Heinrich [online]. CIT(E)M [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
↑Obraz "Eine Nonne bei der Lecture der Zeitschrift Bazar" (proběhlá aukce) [online]. Invaluable.com, 2017 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (německy)