Jindřich Svoboda (výtvarník)

Jindřich Svoboda
Narození29. května 1909
Dolní Kounice
Úmrtí28. října 2001 (ve věku 92 let), 26. října 2001 (ve věku 92 let) nebo 30. října 2001 (ve věku 92 let)
Brno
Místo pohřbeníDolní Kounice
Povoláníumělecký knihař, výtvarník, středoškolský profesor
OceněníCena města Brna (1999)
ChoťOlga
PodpisJindřich Svoboda – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Svoboda (29. května 1909 Dolní Kounice[1] – 28. října 2001 Brno) byl český umělecký knihař, středoškolský profesor.[2]

Život

Jindřich Svoboda se narodil v Dolních Kounicích 29. května 1909 do rodiny knihařského mistra Josefa Svobody.[1] Ten pracoval zejména pro obecní knihovny, opravoval a převazoval modlitební knížky, kancionály, nebeklíče, které se v rodinách dědily. Byl i znamenitým ručním zlatičem. Jindřich Svoboda se u tatínka vyučil a svoji první knihu svázal za jeho asistence v roce 1925.[3] V roce 1926 začal navštěvovat knihařský mistrovský ročník Státní grafické školy v Praze, oddělení profesora Josefa Solara. Po ukončení školy pracoval od roku 1929 v knihařských dílnách. Po vojně u dragounů se v roce 1931 vrátil do Dolních Kounic kde pomalu přebíral knihařskou práci v dílně svého otce. Dílna, jejímž majitelem byl od roku 1937, se stala centrem bibliofilů a zájemců o krásnou knižní vazbu.[4] V letech 1938 až 1947 působil jako externí profesor na brněnské Škole uměleckých řemesel. I když jeho dílna byla v roce 1948 zavřena, pracoval nadále jako samostatný výtvarník neboť o kvalitě jeho díla nebylo pochyb. V roce 1959 se vrátil k pedagogické práci a stal se středoškolským profesorem v ateliéru práce s papírem a knihařské techniky na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. Zde vychoval několik generací výtvarníků a svým příkladem, radou a konzultacemi ovlivnil naše nejlepší současné umělecké knihaře.[5] Mezi jeho žáky najdeme Jaroslava Merendu, Ladislava Hodného ml., Jiřího Kocmana, Lubomíra Krupku. Do Brna se též přestěhoval. Na Petrově si otevřel v roce 1959 malou dílničku, kde pracoval ještě ve svých 91 letech. Byl i tvůrcem exlibris a novoročenek.[6] Jeho spolupracovnicí ve zlacení a velkou oporou byla manželka Olga, rozená Sobotková.[1] Zemřel 28. října 2001 v Brně, pochován je v Dolních Kounicích.

Umělecká knižní vazba

Patřil k nejlepším českým knihvazačům. Ideálně spojil starobylé umělecké řemeslo s moderností.[7] Byl mistrem celokožené vazby francouzské a v roce 1978 byl přijat mezinárodní federací mezi světové mistry knihvazačského umění.[8] Pracoval s tradičními materiály a pouštěl se i do experimentů s neznámými technologiemi a látkami. Při větších zakázkách, například pro Lyru Pragensis, zdobil každou knihu odlišně, i pokud se jednalo o stejný titul. Motivy se opakovaly, ale nikdy nebyly zcela totožné.[9]

Pracoval na zakázkách pro jugoslávského krále Alexandra, prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka i Edvarda Beneše.[9] Vytvořil insignie pro fakulty JAMU v Brně (místo řetězů bohatě zdobené závěsné límce z marokánské kůže).[10] Na objednávku města Brna vypracoval uměleckou etuji pro soupravu šperků, kterou v roce 1996 darovala tehdejší brněnská primátorka paní Dagmar Lastovecká britské královně Alžbětě II.[11]

Zúčastnil se výstav v Československu i v zahraničí, získal řadu ocenění, publikoval. Své texty odborné i literární vydal v nakladatelství Arcus v Černošicích v roce 1998. Jeho umělecké knižní vazby mají ve svých sbírkách Moravská galerie v Brně a Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Jednotlivosti jsou u soukromých sběratelů a bibliofilů.

Byl členem

Ocenění – výběr

Autorské výstavy – výběr

  • 1972 Krásná česká kniha XIX až XX století, Krajská knihovna (dnes JVK), České Budějovice
  • 1983 Umělecká knižní vazba Jindřicha Svobody, Krajské muzeum Teplice
  • 1986 Jindřich Svoboda: Knižní vazby, Památník Petra Bezruče, Opava
  • 1990 Umělecké knižní vazby Jindřicha Svobody, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice
  • 1994 Jindřich Svoboda: Knižní vazby, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
  • 1998 Nebe, peklo, ráj, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž
  • 1999 Jindřich Svoboda: Knižní vazby 1929 – 1999, Měnínská brána, Brno
  • 1999 Umělecká knižní vazba Jindřicha Svobody, Galerie města Blanska, Blansko
  • 1999 Pocta Jindřichu Svobodovi, Galerie Litera, Praha
  • 2000 Knižní vazba jako umění, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice
  • 2009 Život mezi knihami, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
  • 2011 Jindřich Svoboda: Život mezi knihami, Národní muzeum, Praha

Zúčastňoval se svými umělckými vazbami knih Trienále umělecké knižní vazby, výstav užité grafiky a užitého umění, výstav moravských výtvarníků a výstav spolkových po celé republice.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Kniha narozených Dolní Kounice, č. 1141 [online]. Acta Publica. Dostupné online. 
  2. ↑ KIMÁK, Václav. Malý slovník bibliofila. 1. vyd. Praha: Památník národního písemnictví, 1989. 82 s. 
  3. ↑ a b ILL, Bohumil. Člověk Jindřich Svoboda knihař. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008. 
  4. ↑ KARKANOVÁ, Hana. Jindřich Svoboda 1909 – 2001. In: Člověk Jindřich Svoboda knihař.. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008. S. 78–80. 
  5. ↑ KOSMAN, J.H. Děkuji, pane profesore In.: Člověk Jindřich Svoboda knihař. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008. 104 s. S. 42–43. 
  6. ↑ VENCL, Slavomír. České exlibris: Historie a současnost. 1. vyd. Praha: Památník národního písemnictví, 2000. 168 s. ISBN 80-902405-3-4. 
  7. ↑ HOROVÁ, Anděla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. N-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 558 s. ISBN 80-200-0522-6. 
  8. ↑ a b Jindřich Svoboda [online]. Dolní Kounice [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Několik vzpomínek na Jindřicha Svobodu. Narodnikronika.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jindřich Svoboda. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ prof. Jindřich Svoboda. Brno [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ JANKŮ, Jarmila. Vzpomínky na pana Jindřich Svobodu In: Člověk Jindřich Svoboda knihař. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008. S. 31–34. 
  13. ↑ Ceny města Brna. Brno [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jindřich Svoboda - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • KÁŇA, Pavel. Knihařství a knižní vazba. 1. vyd. V Brně: Knihař, 1995. 86 s.
  • JANÁKOVÁ, Iva. Knižní vazba 15.-20. století: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze = Book-bindings of 15-20th centuries : the Museum of Decorative Arts in Prague. Překlad Štěpán SUCHOCHLEB. V Praze: Mezinárodní asociace bibliofilů, 1995. 80 s.
  • PRÁGR, Vítězslav. Jindřich Svoboda: Texty. Černočice: ARCUS 1998. 1. vyd. 143 s.
  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. 655 s., [96] s. obr. příl.

Externí odkazy