Jindřich Smiřický ze Smiřic (asi 1440^[1][2] nebo asi 1446^[3] – 27. dubna^[1] 1487^[1][2][4] nebo 1489^[3][5]) byl český šlechtic z rodu Smiřických ze Smiřic a válečník. V roce 1475 byl povýšen do říšského i českého panského stavu.

Narodil se jako syn husitského hejtmana Jana I. Smiřického ze Smiřic († 1453), který byl popraven za zradu, a jeho manželky Markéty z Michalovic († po 1457). Měl staršího bratra Václava († 1470).

Přiklonil se na stranu Jiřího z Poděbrad, přestože mu tento nechal popravit jeho otce. Po smrti Jiřího (králem 1458–1471) podporoval kandidaturu Vladislava II. Jagellonského na českého panovníka (králem 1471–1516).^[2] S jeho souhlasem sloužil ve vojsku císaře Fridricha III. Ten ho 27. února 1475 povýšil do panského stavu. Dne 10. října 1475 potvrdil jeho povýšení do panského stavu za vojenské zásluhy i král Vladislav II.^[6][4] To ovšem musel odsouhlasit český zemský sněm. Povýšení bylo nakonec stvrzeno zápisem do zemských desek v roce 1500.^[2] Tehdy tvořilo panský stav 47 rodů, Smiřičtí byli na předposledním místě.

Byl také politicky aktivní, v letech 1473 až 1485 (možná i později) byl přísedícím komorního soudu. V roce 1477 byl králem Vladislavem II. vyslán do Horní Lužice (Žitavy),^[7] která se přiklonila na stranu Matyáše Korvína. Podařilo se mu tam uzavřít příměří.^[2]

Byl pohřben v Lysé nad Labem.^[1]

Oženil se s Kateřinou Mašťovskou z Kolowrat (asi 1450–1529), která na rozdíl Jindřicha vyznávala katolickou víru. Narodilo se jim jedenáct dětí (čtyři synové a sedm dcer).^[1][8]

• 1. Alžběta († 30. 11. 1499, pohřbena v Česticích)
  • ∞ (1487) Přech z Čestic
• 2. Anežka († 1548)
  • ∞ 1. Jiří z Gutštejna
  • ∞ 2. Samuel Volešovský z Hrádku
• 3. Jan II. (1470 – 31. 1. 1506, pohřben v Lysé nad Labem), zakladatel housecké (uherské) větve
  • ∞ Uršula Bouchovcová z Buchova (pohřbena v Lysé nad Labem)
• 4. Lidmila (Eliška) († 1548)
  • ∞ 1. Bernard z Valdštejna († 7. 9. 1517), nejvyšší mincmistr Českého království
  • ∞ 2. Jindřich z Gutštejna († 1527)
  • ∞ 3. Jindřich Křinecký z Ronova († 1536)
• 5. Albrecht (1472 – 9. 2. 1505, pohřben v Lysé nad Labem)
• 6. Zikmund I. (1468/1475/1477–1548, pohřben v Rovensku pod Troskami)
  • ∞ 1. Ofka z Boskovic (14. 9. 1479–1498, pohřbena v Lysé nad Labem)
  • ∞ 2. (asi 1510) Kunhuta z Fictumu (asi 1490 asi 1540)
• 7. Markéta († okolo 1530)
  • ∞ Čeněk z Klinštejna na Škvorci
• 8. Jaroslav (Jindřich; 1474/1478–1510, pohřben v Lysé nad Labem)
• 9. Anna († klášter Liebenthal), jeptiška
• 10. Johanka († klášter Liebenthal), jeptiška
• 11. Magdaléna († klášter Morgenthal, Horní Lužice), jeptiška

Vlastnil panství Jestřebí, které zdědil po bratru Václavovi,^[9] Liblice, které koupil v roce 1475 od Viléma II. z Pernštejna,^[10] Lysá nad Labem a Houska.^[2] Od krále měl od roku 1477 v zástavě ves mělnického proboštství Mlčechvosty a asi od roku 1480 také vesnice Chorušice a Choroušky u Mělníka.^[7]

• ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. 
• JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 16. 

• Rodokmen Smiřických na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk

Smiřičtí ze Smiřic
1475 a 1480 český panský stav • 1554 říšský panský stav • vymřeli po meči 1618/1630 a po přeslici kolem roku 1655
1. generace	Václav
2. generace	Hynek I. • Jan I. († 1453) • Kateřina († po 1457)
3. generace	Hynek II. († před 1476) • Jan • Jindřich (1440–1487) • Václav († 1470)
4. generace	Alžběta († 1499) • Anežka († 1548) • Jan II. (1470–1506) • Lidmila (Eliška) († 1548) • Jaroslav (1474–1510) • Albrecht (1472–1505) • Markéta • Anna • Johana • Mandaléna • Zikmund I. (1468/1477–1548) • Magdaléna
5. generace	Ladislav († po 1544) • Jindřich († 1530) • Anna • Václav († 1525) • Eliška († asi 1542) • Johana • Magdaléna • Jaroslav I. (1513–1597) • Markéta († 1575) • Kateřina • Albrecht* (1528–1566) • Anežka († po 1599) • Salome • Jindřich** (1535–1569) • Mariána • Sidonie • Johana • Lidmila
6. generace	Zikmund (asi 1520 – asi 1550) • Uršula • Václav (Vaněk) (1524–1586) • Žofie • Markéta • Jindřich • Jan Vilém (asi 1520–1549) • Kateřina († 1569) • Alžběta († 1569) • Vojtěch († 1568) • Kateřina* († 1608) • Václav* (1564–1593) • Zikmund* († 1558) • Jaroslav* (1566–1570) • Albrecht* († 1562) • Markéta* (1557–1593) • Anna Salomena* • Zikmund II.** (1557–1608) • Jaroslav Jan** (1566–1588) • Anna Kateřina** († 1610) • Albrecht Vladislav** (1568–1602)
7. generace	Jaroslav Zikmund* (1588–1600) • Kateřina* († 1608) • Albrecht Václav* (1590–1614) • Jaroslav II.** (1588–1611) • Eliška Kateřina** (1590–1620) • Jindřich Jiří** (1592–1630) • Markéta Salomena** (1597–asi 1655) • Albrecht Jan** (1594–1618) • Ladislav** (1600–1600)
Sídla	Palác Smiřických v Praze • Hrubá Skála • Škvorec • Náchod • Kostelec nad Černými lesy • Uhříněves • Koloděje • Český Dub • Kumburk • Dymokury
Pohřebiště	Zámecká kaple sv. Vojtěcha v Kostelci nad Černými lesy • Kostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami • Kostel sv. Vavřince v Náchodě
* náchodská linie, ** hruboskalská linie, tučně jsou vyznačeni senioři (hlavy) rodu (od 16. století)