Jindřiška Radová, rozená Švadlenková (1. dubna 1925 Libkov – 1. července 2021) byla česká keramička.[1][2]
Život
Po studiích na Škole uměleckých řemesel v Brně pokračovala v letech 1945 až 1950 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením profesora Antonína Kybala.[1]
Počínaje rokem 1950 se ve své tvorbě zaměřuje na ateliérová díla. Spolupracovala s keramičkami v Tupesích a v Kunštátě, posléze navázala kooperaci s českými porcelánkami. Vedle toho tvoří plastiky, reliéfy a dekorativní keramiku. Inspiraci pro ni hledá v přírodě a zkouší experimentovat také s textilními technikami.[1]
Patřila mezi účastnice odborných keramických setkání, a to jak v České republice (v Bechyni či Karlových Varech), tak také v zahraničí, v izraelském Einhodu. Její tvorbu mohli zájemci zhlédnout na výstavách, kde prezentovala díla i se svým manželem Pravoslavem. Vytvořené artefakty jsou zastoupeny ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie Brno, Mezinárodní galerie keramiky v Bechyni, v Muzeu keramiky ve Faenze (Itálie) nebo v Muzeu Ariana ve švýcarské Ženevě.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950–2003. Příprava vydání Alena Malá. 1. vyd. Díl 12. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003. 363 s. ISBN 80-86171-17-5. Heslo Radová Jindřiška, s. 235.
- ↑ Archiweb - Zemřela významná česká keramička Jindřiška Radová. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
Externí odkazy