Pocházel z Českých Budějovic, jeho otcem byl Šimon Plachý z Třebnice, který byl zabit při vpádu Pasovských v roce 1611. V sedmnácti letech vstoupil do jezuitského řádu. Vyučoval na jezuitských kolejích v Praze a Olomouci, ke konci života v Jičíně a Kutné Hoře. V pražském Klementinu byl nejen profesorem, ale také dvakrát správcem klementinské tiskárny.[1]
I když nebyl přímo velitelem studentské legie, která zabránila švédské armádě přejít přes Karlův most a dobýt pravobřežní části Prahy, patřil k jejím nejvýraznějším osobnostem. Pro jeho vysokou postavu mu říkali „dlouhý páter“ a jeho neohroženost prý vzbuzovala obdiv i mezi nepřáteli. Tradovala se historka, že se ho Švédové báli a považovali ho za čaroděje - že prý dává studentům jíst nějaké lístky s říkáním, které je chrání před jejich kulemi.[2] Plachého železné rukavice a přílbu potom dlouho uchovávali v Klementinu a studenti je nosili v průvodu při každoročních procesích k Mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí.[1]
V některých zdrojích je zmiňován pod jménem Jiří Plachý Ostermann[3] (Ostermann je pravděpodobně původní jméno rodiny).[4][pozn. 1] Bývá zaměňován (i v literatuře) se svým jmenovcem a strýcem zvaným Ferus, který též působil v Klementinu.
↑Tímto přízviskem bývá označován také jeho otec nebo jeho strýc.
Reference
↑ ab Česká provincie tovaryšstva Ježíšova - Aktuality: Obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě. www.jesuit.cz [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
↑ Jindy a dnes. Čech: politický týdenník katolický. 8.7.1917, roč. 42, čís. 184, s. 7–8. Dostupné online.
↑ Plachý z Třebnice Šimon - ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.