Jiří Kovanda (* 1. května1953, Praha) je český performer, výtvarný umělec a pedagog.[1]
Život
Jiří Kovanda vyrůstal v pražských Strašnicích. Na gymnázium nebyl přijat pro špatné výsledky v matematice[2] a proto se vyučil zedníkem na učňovském oboru s maturitou v Praze-Malešicích.[3] Po vyučení pracoval do roku 1977 jako zeměměřič na stavbě metra.[4] Poté získal zaměstnání v depozitáři Národní galerie v Praze. Během 1. poloviny 70. let vytvářel minimalistické kresby a od 2. poloviny 70. let se věnoval uměleckým performancím. Přelomovým mu v tomto směru bylo navazání styků s polským uměleckým prostředím v polovině 70. let (KwieKulik studio, Andrzej Partum), díky kterému se zpětně seznámil s tehdejšími představiteli českého akčního umění v Praze (Karel Miler, Jan Mlčoch, Petr Štembera).[5] Ve svých performancích stavěl na všednodennosti a nenápadných vstupech do veřejného prostoru. V 80. letech se zaměřil především na malbu a materiálovou asambláž. K uspořádání vlastních výstav se Kovanda dostal až v 2. polovině 80. let v režimem méně sledovaných výstavních prostorách. Oficiální kulturou v Československu před rokem 1989 zůstávala jeho tvorba téměř nereflektovaná. Zejména jeho performancím se ale dostávalo pozornosti v zahraničních uměleckých časopisech a na tematicky zaměřených kolektivních výstavách. V Národní galerii pracoval do roku 1995. Ve stejném roce nastoupil na pozici asistenta v ateliéru Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze.[6] Od roku 2008 vede Ateliér performance na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.[7] Více než performanci se v současnosti věnuje vytváření objektových situací z běžně dostupných předmětů. V roce 2006 za svůj umělecký přínos získal Cenu Michala Ranného a o rok později ho mladí umělci a teoretici vyhlásili prvním nositelem ocenění Umělec má cenu.[8] Příležitostně dělá kurátora a věnuje se grafickému designu. Například již v 80. letech jako grafik spolupracoval s taneční skupinou Uno a vytvořil obal gramofonové desky k filmu Bony a klid.[4] Žije v Praze.
Jiří Kovanda platí za jednoho z nejúspěšnějších českých autorů na zahraniční umělecké scéně a na mezinárodním trhu s uměním.[zdroj?] Zúčastnil se velké řady kolektivních výstav a přehlídek. V roce 2007 byl pozván do německého Kasselu na mezinárodní přehlídku současného umění Documenta 12 a rovněž do londýnské Tate Modern, kde uskutečnil performanci Líbání přes sklo.[9][10] Svými pracemi je zastoupen v mnoha českých veřejných i soukromých sbírkách, ze zahraničních lze jmenovat sbírky Centre Georges Pompidou v Paříži, Muzea moderního umění ve Vídni, Centra Galego de Arte Contemporánea v Santiagu de Compostela, Tate Modern v Londýně nebo Sbírku Erste Bank.[5]
↑ Documenta 12 | ART ANTIQUES - měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech. www.artantiques.cz [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
↑EPPS, Philomena. Jiří Kovanda, Kissing Through Glass 2007. www.tate.org.uk. Dostupné online [cit. 2022-01-23]. (anglicky)
↑ Jiří Kovanda / O deset minut dřív - FAIT GALLERY (CZ). www.faitgallery.com [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Kovanda na Wikimedia Commons