Jerzy Cienciała

Jerzy Cienciała
Jerzy Cienciała
Jerzy Cienciała
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1883
Ve funkci:
1890 – ???
Narození13. dubna 1834
Mistřovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. dubna 1913 (ve věku 78 let)
Těšín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníevangelický hřbitov v Mistřovicích
Profesezemědělec, politik a národní buditel
CommonsJerzy Cienciała
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jerzy Cienciała [výsl. přibližně jeři čenčaua] (13. dubna 1834 Mistřovice[1] – 5. dubna 1913 Těšín[2][3]) byl rakouský politik a polský národní buditel z Těšínska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Slezského zemského sněmu.

Biografie

Byl evangelického augsburského vyznání. Po více než 24 let zastával v církvi post presbytera. Byl politicky činný. Působil taky jako starosta rodných Mistřovic.[4] Už roku 1861, ihned po obnovení ústavní vlády, byl vyslán s deputací do Vídně, aby tam přednesl slovanské požadavky ve Slezsku.[4]

Hrob J. Cienciały

V letech 1869–1912 byl předsedou Rolnické společnosti pro Těšínské knížectví (Towarzystwa Rolniczego dla Księstwa Cieszyńskiego). Byl též poslancem Slezského zemského sněmu v Opavě.[3] Zde poprvé zasedl roku 1871.[4] Koncem září 1871 patřil mezi jediné čtyři slovanské poslance zemského sněmu, kteří odmítli sněmovní rezoluci, jež kritizovala záměr rakousko-českého státoprávního vyrovnání (tzv. fundamentální články). Opakovaně prosazoval zrovnoprávnění češtiny a polštiny s němčinou ve Slezsku.[2] Zemským poslancem byl po 12 let, tedy do roku 1883. Podruhé se zemským poslancem stal roku 1890.[4]

Stal se i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii venkovských obcí, obvod Těšín, Fryštát, Bílsko atd.[5] Byl tehdy jediným poslancem zvoleným ve Slezsku za slovanskou opozici.[6] V roce 1873 se uvádí jako majitel hospodářství, bytem Mistřovice.[7]

Coby dominantní postava polského národního hnutí na Těšínsku býval nazýván polským králem. Měl přátelské vztahy k Čechům.[2]

Byl ženat s Annou, roz. Gryczovou (1837–1898). Jeho dcera Anna, provd. Macurová (1858–1893), byla tchyní faráře Karola Kulisze.

Zemřel v dubnu 1913.[2] Je pohřben na evangelickém hřbitově v Mistřovicích.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d Jiří Cienciala. Národní politika. Duben 1913, roč. 31, čís. 96, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Cienciała Jerzy [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ a b c d Slovanští poslanci slezští. Humoristické listy. Srpen 1890, roč. 32, čís. 33, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  7. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=71

Literatura

  • ŠÚSTKOVÁ, Hana. Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861-1918) : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 8 (20) - Supplementum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, 2006. 112 s. ISBN 80-7368-512-4. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 412. 

Externí odkazy