Byl evangelického augsburského vyznání. Po více než 24 let zastával v církvi post presbytera. Byl politicky činný. Působil taky jako starosta rodných Mistřovic.[4] Už roku 1861, ihned po obnovení ústavní vlády, byl vyslán s deputací do Vídně, aby tam přednesl slovanské požadavky ve Slezsku.[4]
V letech 1869–1912 byl předsedou Rolnické společnosti pro Těšínské knížectví (Towarzystwa Rolniczego dla Księstwa Cieszyńskiego). Byl též poslancem Slezského zemského sněmu v Opavě.[3] Zde poprvé zasedl roku 1871.[4] Koncem září 1871 patřil mezi jediné čtyři slovanské poslance zemského sněmu, kteří odmítli sněmovní rezoluci, jež kritizovala záměr rakousko-českého státoprávního vyrovnání (tzv. fundamentální články). Opakovaně prosazoval zrovnoprávnění češtiny a polštiny s němčinou ve Slezsku.[2] Zemským poslancem byl po 12 let, tedy do roku 1883. Podruhé se zemským poslancem stal roku 1890.[4]
Stal se i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii venkovských obcí, obvod Těšín, Fryštát, Bílsko atd.[5] Byl tehdy jediným poslancem zvoleným ve Slezsku za slovanskou opozici.[6] V roce 1873 se uvádí jako majitel hospodářství, bytem Mistřovice.[7]
Coby dominantní postava polského národního hnutí na Těšínsku býval nazýván polským králem. Měl přátelské vztahy k Čechům.[2]
Byl ženat s Annou, roz. Gryczovou (1837–1898). Jeho dcera Anna, provd. Macurová (1858–1893), byla tchyní faráře Karola Kulisze.
ŠÚSTKOVÁ, Hana. Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861-1918) : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 8 (20) - Supplementum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, 2006. 112 s. ISBN80-7368-512-4.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN978-80-7277-366-4. S. 412.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jerzy Cienciała na Wikimedia Commons