Malířova životní data nejsou známa. Dochovala se jen jediná kresba, jež je signována a datována rokem 1600, což dokládá, že malíř pobýval v Praze již před jmenováním do funkce "Camera mahler". Tato Güntherova kresba přesně kopíruje práci Josepha Heintze s názvem Aristoteles a Phyllis. Dva obrazy, a to obraz Rudolfa II. a císařovny Anny Tyrolské, dokládají jeho pozici císařova portrétisty, který vycházel především z prací Hanse von Aachena.[2] Jeho oficiální podobizny často sloužily jako dary pro různé evropské dvory. Güntherovy portréty vynikaly strnulostí postav, čímž vyvolávaly pocit úcty k portrétovanému. Byl schopen malovat i velké obrazy s mytologickými náměty, stejně jako miniaturní obrázky často malované na netypické podklady (slonovina, dřevěná deska pokrytá zářezy). Jím používaný vroubkovaný povrch umožňoval nanášet barvy z obou stran, čímž vznikl zrakový klam, kdy z jedné strany viděl divák jiný obraz než z druhé.
V době Ferdinanda II. Štýrského (1578–1637) již císařský dvůr ztratil zájem o Güntherovy služby. Přesto ještě v roce 1629 opravoval staré malby v klášteře Klosterneuburg, což je poslední zpráva o malířově činnosti.
Odkazy
Reference
↑Fučíková E. Jeremias Günther. In: Rudolfínská kresba (E. Fučíková, ed.). Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1986. Str. 22.
↑Fučíková E. Pražský hrad za Rudolfa II., jeho předchůdců a následovníků (1530-1648). Jeremias Günther. In: Rudolf II. a Praha (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1995. Str. 58–59.
Literatura
Kolektiv autorů. Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum Střední Evropy (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1997. 385 stran. ISBN80-902051-6-X