Jehuda Mozes (hebrejsky: יהודה מוזס) byl izraelský podnikatel a mediální magnát, který významně ovlivnil podobu deníku Jedi'ot achronot.
Narodil se roku 1886 ve městě Kališ v tehdejší Ruské říši (dnes Polsko). Stal se podnikatelem v textilním průmyslu. Roku 1923 přesídlil do tehdejší mandátní Palestiny, kde pokračoval v podnikatelských aktivitách.
Roku 1939 byl založen nezávislý deník Jedi'ot achronot.[1] Za vznikem listu stál investor Nachum Komarov, který se inspiroval deníkem London Evening Standard. Během krátké doby se ovšem noviny dostaly do finančních potíží a v tuto chvíli je odkoupil bohatý obchodník a vzdělanec Jehuda Mozes. Ve 40. letech 20. století byl Jedi'ot achronot spolu s listem Haaretz jediným masovým židovským periodikem v mandátní Palestině, jež nebylo napojeno na některou z politických stran.[2]
V roce 1948 došlo v redakci Jedi'ot achronot k rozkolu. Šéfredaktor Azri'el Carlebach odešel s desítkami dalších novinářů a založil nový večerník Ma'ariv. V následujících letech dokázal Jehuda Mozes ve spolupráci se svým příbuzným Dovem Judkovskim překonat obtíže spojené s rozkladem redakce a uhájit existenci listu. Ještě v 50. letech 20. století Ma'ariv jednoznačně dominoval izraelskému mediálnímu trhu, zatímco Jedi'ot achronot měl daleko menší náklad a byl považován za neseriózní. To se ale postupně začalo měnit. Jedi'ot achronot byl například prvním deníkem v Izraeli, který začal otiskovat pravidelnou sportovní přílohu a nedělní rozšířené sportovní zpravodajství, čímž přispěl k zániku specializovaného sportovního listu Chadašot sport. Vedení listu také vsadilo na rostoucí deziluzi čtenářů vůči stranickému tisku a profilovalo Jedi'ot achronot jako důsledně nestranické periodikum. Během 60. let 20. století se tak náklad Jedi'ot achronot začal přibližovat Ma'arivu a v 70. letech se Jedi'ot achronot stal nejčtenějším listem v zemi.[2]
Jehuda Mozes zemřel 14. října 1956. Jeho rodina nadále vlastní deník Jedi'ot achronot.
Odkazy
Reference
- ↑ LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém: Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 154. (anglicky)
- ↑ a b The Israeli Press [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-09-11. (anglicky)