Jedov

Jedov
Náves v Jedově s kapličkou
Náves v Jedově s kapličkou
Lokalita
Charaktermístní část
ObecNáměšť nad Oslavou
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel71 (2021)[1]
Katastrální územíJedov (3,7 km²)
Nadmořská výška430 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů27 (2011)[2]
Jedov na mapě
Jedov
Jedov
Další údaje
Kód části obce58149
Kód k. ú.658146
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedov (s předložkou 2. pád do Jedova, 6. pád v Jedově, německy Jedow[3]) je vesnice, místní část Náměště nad Oslavou. Ve vesnici žije 71[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Katastrální území Jedova leží na východě kraje Vysočina v okrese Třebíč. Na východě hraničí s územím Jinošova, na jihu Náměště nad Oslavou a na severu Naloučan a Pucova.

Vesnice se rozkládá na levém břehu řeky Oslavy, na plošině mezi údolími dvou potoků: Pucovského ze západu a severu a kratšího Otradického potoka. Nadmořská výška zastavěné plochy vesnice se pohybuje kolem 430 m n. m. Sama vesnice leží asi 1,5 km na sever od Náměstě nad Oslavou. S ní jsou spojeny silnicí č. III/3996 a III/3995.

Název

Základem názvu vesnice bylo přídavné jméno jedový. Vesnice byla zřejmě nějakým způsobem svázána s výrobou jedu (stejný základ má i název Jedovnic u Blanska).[4]

Historie

První písemná zmínka o Jedově pochází z roku 1365.

Z hlediska územní správy byl Jedov v letech 18691890 veden jako osada Náměště nad Oslavou v okrese Třebíč, v letech 19001930 jako obec v tomtéž okrese, v roce 1950 jako obec v okrese Velká Bíteš, v letech 19611976 jako obec v okrese Třebíč, částí Náměště nad Oslavou pak znovu od 1. dubna 1976.[5]

Vývoj počtu obyvatel Jedova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 186 211 207 201 213 187 178 121 149 115 91 70 68

Roku 1830 vykázal Jedov 26 domů a 199 obyvatel. Po mnoho let se v Jedově lámal vápenec a bývala tu vápenná pec.[7]

Pamětihodnosti

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 94. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 352.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 205. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  7. DVORSKÝ, František. Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek, 1908. 342 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 157, 159. 

Související články

Externí odkazy