Jednota poznání a jednání

Jednota poznání a jednání (čínsky v českém přepisu č’-sing che-i, pchin-jinem zhīxíng héyī, znaky 知行合一) je jedno z hlavních učení neokonfuciánského filozofa Wang Jang-minga, vedle doktríny o rozšíření poznání dobra a nového definování pojmu ke-wu.

Obecně konfuciáni kladli důraz na úzký vztah mezi (morálním) studiem/poznáním a morálním jednáním, podle klasické neokonfuciánské doktríny v Ču Siho (1130–1200) verzi poznání (studium) předchází jednání. Wangovi šlo o morální jednání a morální poznání, Poznání je podle něj počátkem jednání a jednání je završením poznání“.[1] Wang Jang-ming přišel z názorem, že poznání a jednání jsou jedno a totéž, jedno je základem druhého:[2] Morální jednání je pak prohlubováním poznání sebe sama.

„ Učit se, vyptávat se, přemýšlet, debatovat, jednat, to vše jsou různé aspekty studia. Studovat bez jednání nelze. Vezměte studium synovské oddanosti: dříve než můžeme říci, že jsme „studovali synovskou oddanost“, musíme na sebe vzít dřinu svých rodičů a být jim zcela k dispozici, zkrátka pěstovat synovské tao na vlastní kůži; jak by se mohlo studium synovské oddanosti omezovat na mluvení o něm do vzduchu? Stejně je tomu se studiem lukostřelby: je třeba popadnout luk, založit k němu šíp a zamířit na terč. (…) V žádné době a na žádném místě se nikdy nic nemohlo nazývat studiem, co by už nepředpokládalo jednání. Začít studovat, už to znamená jednat. “
— Wang Jang-ming: Čchuan-si-lu II, in Wang jang-ming čchüan-ti, s. 92. Citováno dle Cheng, s. 512.[3]

Reference

  1. ↑ The Encyclopedia of Confucianism. Příprava vydání Yao Xinzhong. Abington, Oxon: Routledge, 2003. ISBN 978-0-415-51522-1. Heslo Wang Shouren, s. 639–642. (anglicky) 
  2. ↑ LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 56. 
  3. ↑ CHENG, Anne. Dějiny čínského myšlení. Praha: DharmaGaia, 2006. xv + 695 s. ISBN 80-86685-52-7. S. 511–512.