Jedličkův ústav a školy v Praze je nejstarší české zařízení pro děti a mládež s tělesným postižením, které se dodnes věnuje vzdělávání, rehabilitaci, sociálním službám, komplexnímu rozvoji dovedností, využití tvůrčího potenciálu a zlepšení kvality života lidí s handicapem (vozíčkářům, mládeži po úrazech, dětem se somatickým znevýhodněním, s kombinovaným postižením, u některých služeb dokonce celé rodině s dítětem s tělesným postižením apod.).
Historie
Jedličkův ústav byl založen na jaře roku 1913 na základě iniciativ pražského Spolku pro výchovu mrzáků. Založení ústavu je spojeno především s MUDr. Rudolfem Jedličkou, předsedou Spolku, jehož jméno je v názvu už od listopadu téhož roku.[1] Od samých počátků byla patrná snaha o vybudování léčebné a vzdělávací instituce na novátorských, vědecky podložených, medicínsky obhajitelných, ekonomicky svépomocných a pedagogicky alternativních základech. O potřebě vzniku ústavu svědčí, že již v září 1913 informoval tisk o jeho přeplnění a nutnosti rozšíření.[2]
Ústav v tomto pojetí znamenal funkční a stabilní organizaci, která měla racionální uspořádání a zároveň poskytovala prostor a bezpečí pro individuální rozvoj klientů. Přesně v tomto duchu byla naplňována idea zakladatele propojit při práci s konkrétními dětmi jinak oddělené obory jako pedagogiku, psychologii, medicínu, sociální práci, pracovní, mravní a estetickou výchovu v jeden celek a s využitím potenciálu významných osobností vytvořit autentický sociální systém.
Sídlo ústavu je v pevnosti Vyšehrad v ulici V pevnosti 13/4. Komplex dalších budov se nachází nedaleko na Pankráci (katastrální území Nusle) u ulic U Jedličkova ústavu a Na Topolce.
Zařízení ústavu jsou přístupná do značné míry i široké veřejnosti (Obchůdek Borůvka, Ta Kavárna, bazén, kulturní a sportovní akce).
Zajímavost
Literární kritik F. X. Šalda učinil Jedličkův ústav svým univerzálním dědicem.[3]
Další Jedličkův ústav se nachází v Liberci.
Odkazy
Reference
↑ Jedličkův ústav na Vyšehradě. Národní listy. 11. 12. 1913, s. 1. Dostupné online.
↑ Ze spolku pro výchovu mrzáků. Národní listy. 6. 9. 1913, s. 3. Dostupné online.
↑ Popisek k fotu pomníku F. X. Šaldy. Pestrý týden. 12. 4. 1941, s. 9. Dostupné online.