Jazylkový oblouk (též hyoidní oblouk, latinsky arcus hyoideus) je strukturně významný žaberní oblouk obratlovců; při výčtu všech devíti původních oblouků se označuje jako čtvrtý (IV.),^[1] velmi často se však o něm uvažuje jako o druhém žaberním oblouku^[2] (první dva jsou u většiny obratlovců zcela redukované).

Jazylkový oblouk je u moderních obratlovců pozměněn a neplní tedy svou původní funkci (jíž byla opora pro pás žaberních paprsků):

• Jeho horní část (tzv. epibranchiale) jazylkového oblouku se v evoluci mění na tzv. hyomandibulu, mohutný element, jenž se u rybovitých obratlovců napřahuje od lebečního foramen ovale až k palatoquadratu. U suchozemských obratlovců se hyomandibula mění na collumelu, resp. třmínek v dutině středního ucha, což není nic jiného než přeměněná bývalá dutina žaberní štěrbiny, která dokonce stále komunikuje s hltanem (dutinou známou jako Eustachova trubice).^[1]
• Spodní část jazylkového oblouku se u suchozemských obratlovců podílí (společně s dalším obloukem a s basobranchiale mezi nimi) na stavbě jazylky.^[1]