Janaki a Milton Manaki

Janaki a Milton Manaki
NárodnostArumuni
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Miltona Manakiho v Bitole

Janaq (1878 Avdella – 1954 Soluň, Řecko) a Milton (1882 Avdella – 1964 Bitola, Socialistická republika Makedonie) Manaki (nebo přesněji Manaqi) byli balkánští fotografové a filmaři, průkopníci těchto umění na poloostrově. V roce 1905 natočili první film v regionu ve městě Bitola. Na počest jejich práce se každoročně v Bitole koná Mezinárodní filmový festival bratrů Manakiových.[1] Jsou známí jako autoři více než 17 300 fotografií ve 120 různých místech.

Jména

Bratři byli původem Valaši z pohoří Pindit a přilehlých oblastí. Často se nazývají Janaq a Milto Manaki, Manaqi nebo Manakia. V makedonštině jsou známí jako Janaki a Milton Manaki (Јанаки a Милтон Манаки) a v řečtině Yiannakis a Miltiadis Manakias (Γιαννάκης a Μιλτιάδης Μανάκιας). Ale jsou také známí pod obecným názvem bratři Manaqi, Manaki nebo Manakis.

Životopis

Janaq a Milto Manakiové se narodili v horské vesnici Avdella, tehdy v části osmanské říše, dnes na hranici mezi provincemi Thesálie a Epirus v Řecku.

V roce 1905 koupili v Londýně kameru Bioscope[2] a použili ji k natáčení různých témat.[3] Snímek, ve kterém jejich 114letá babička tká přízi na kolovrátku u domu v Avdelle v délce 60 sekund[4] je řazen mezi první kinofilm na Balkáně.[5] Dále natočili například návštěvy vysokých úředníků v Bitole, včetně sultána Mehmeda (1911), krále Petra (Petara) a prince Alexandra Srbska (1913) a krále Konstantina a prince Pavla z Řecka (1918); místní svátky a svatby nebo povstalecká hnutí. Otevřeli první kino v Bitole, nejprve na volném prostranství (1921) a poté v sále (1923).

V roce 1906 je pozval na svůj dvůr Karel I. Rumunský a požádal je o zastávání funkce svých dvorních fotografů. Na jubilejní výstavě v Bukurešti získali zlatou medaili.[6]

Jejich filmové archivy byly v roce 1955 uchovány ve Státním archivu Socialistické federativní republiky Jugoslávie, ale v roce 1976 byly převedeny do Cinemathotéky Socialistické republiky Makedonie (součást svazku jugoslávské federace po druhé světové válce).

Na jejich počest se v Bitole koná každoroční mezinárodní filmový festival.

Příběh bratra Janakiho byl hlavním motivem, na kterém řecký filmař Theo Angelopoulos založil film Shikimi i Uliksit (Τέμά του Οδυσσάς), kde se jako metafora použilo hledání ztraceného filmového kotouče bratrů Manakiů na Balkáně. Film začíná klasickým záběrem na babičku, která přede vlněnou přízi na kolovrátku.

Filmografie

  • 1918 – Přivítání řeckého krále a dědice trůnu Pavla generálem Bojovicem v Bitole
  • 1911 – Pohřeb metropolity Aimilianose z Graveny
  • 1911 – Přivítání sultána Mehmeda V. Reshada v Bitole
  • 1908 – Pozdrav druhé ústavní éry v Bitole
  • 1905 – Přadleny (Avdela)

Celková délka všech filmů vyrobených bratry Manakiovými je asi jedna a půl hodiny.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vëllezërit Manaki na albánské Wikipedii.

  1. ICFF 33 Manaki Brothers
  2. Vecer Online - One century of the Macedonian seventh art [online]. [cit. 2020-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21. 2. 2013. (makedonsky) 
  3. Utrinski Newspaper - Archive monument from the creation of the Manaki's [online]. [cit. 2013-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22. 2. 2014. 
  4. Filmland Griechenland - Terra incognita: griechische, Elene Psoma, Logos Verlag Berlin GmbH, 2008, ISBN 3832516182, s. 23. (Ger.)
  5. Katerina Zacharia, "'Reel' Hellenisms: Perceptions of Greece in Greek Cinema" in Katerina Zacharia, Hellenisms, str. 323
  6. "In 1906 the brothers participated in a big exhibition in Romania, from where they return with a golden medal". Makedonska Nacija - Biography of Milton Manaki. (makedonsky)

Související články

Externí odkazy