Pocházel z úřednické rodiny. Pardubickou reálku nedostudoval a roku 1911 se stal poštovním úředníkem. V letech 1914–1918 bojoval na italské frontě. Po návratu pracoval opět jako poštovní úředník na různých slovenských poštovních úřadech a také v Pardubicích. Roku 1931 se přestěhoval do Prahy jako úředník Poštovní hospodářské ústředny a v této funkci pracoval až do svého odchodu do důchodu roku 1947.[3]
Rodinný život
Dne 29. března 1920 se v Pardubicích oženil[4] s učitelkou jazyků Markétou Netušilovou (1895–??). Jejich dcera Helena (provdaná Cmíralová, 1926–2009) byla herečka a dokumentátorka v Divadelním ústavu.[2]
Dílo
Do literatury vstoupil několika básnickými sbírkami patetických veršů a divadelní hrou pro děti. Brzy se však jeho doménou stala próza, těžící z válečných zážitků první světové války. Jeho povídky a romány s touto tematikou podávají drastický obraz utrpení šikanovaných vojáků na italské frontě. Později začal s rutinní obratností produkovat celou řadu dobrodružných, detektivních a konvenčních společenských příběhů i dívčích románů. Pod pseudonymem Vladimír Drnák pak publikoval své závažnější, především životopisné romány. Po roce 1945 psal především práce pro mládež.[2]
Černožlutý mumraj (1925), autorův nejvýznamnější válečný román,[2] popisující morální rozvrat Rakouska-Uherska za první světové války. Obsahuje celou řadu naturalistických obrazů válečného běsnění a lidské morální ubohosti na italské frontě i v zázemí. K navození autentičnosti používá autor i vojenský žargon. Hlavní hrdina románu Roman Stehlík má značné autobiografické rysy. Román vyvolal značnou diskuzi, protože byl v přímém rozporu s tehdejším heroizujícím legionářským románem.
Nová země (1927), pokračování románu Černožlutý mumraj, v němž hlavní hrdina po skončení války působí jako úředník na Slovensku a setkává se s mravním rozvratem těch, kteří zemi spravují.
Klec (1928), závěrečný díl volné trilogie, ve kterém je popisováno neradostné dětství hrdiny románů Černožlutý mumraj a Nová země.
