Mgr. Jan Souček
Jan Souček (2024)
9. generální ředitel České televize
Úřadující
Ve funkci od: 1. října 2023
Předchůdce	Petr Dvořák
13. ředitel Televizního studia Brno
Ve funkci: 1. července 2014 – 30. září 2023
Předchůdce	Karel Burian
Nástupce	Petr Albrecht
Narození	27. června 1974 (50 let) Brno Československo Československo
Partner(ka)	Jan Tomíček
Alma mater	Masarykova univerzita
Profese	manažer
Commons	Jan Souček (manager)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Souček (* 27. června 1974 Brno) je český novinář, píárista, právník a manažer. V letech 2014–2023 zastával pozici ředitele Televizního studia Brno. Od října 2023 je generálním ředitelem České televize.

Narodil se 27. června 1974 v Brně. V letech 1988–1992 studoval na gymnáziu Elgartova v Brně, v roce 1997 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.^[1] Po ukončení vysoké školy krátce nastoupil do pozice advokátního koncipienta.^[1] Od roku 1994 působil jako redaktor, moderátor, editor a šéfredaktor ve zpravodajství elektronických médií (TV Nova, Rádio Krokodýl, Rádio Alfa, Český rozhlas, Česká televize). V letech 2002–2007 pak zastával manažerské pozice v oblasti public relations.

Od roku 2007 trvale pracuje pro Českou televizi (moderátor, dramaturg, šéfdramaturg). V červnu roku 2014 byl zvolen Radou České televize do pozice ředitele brněnského studia České televize. V letech 2014–2016 koordinoval výstavbu nového televizního studia v Brně-Líšni,^[1] které bylo oficiálně zprovozněno v říjnu 2016.^[2]

V letech 2010–2019 přednášel na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity.^[3] Je členem Programové rady Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU.^[4]

V červnu 2023 kandidoval na funkci generálního ředitele České televize. Ve volbě postoupil s osmi hlasy z patnácti možných do druhého kola. To následně vyhrál, když poměrem 11 : 4 hlasům porazil předchozího ředitele Petra Dvořáka.^[5]

Na podzim 2023 se dostal do střetu s moderátorem nedělních politických debat na ČT Václavem Moravcem. Spor odstartovala stížnost Institutu Václava Klause na rozhovor, který Moravec koncem září 2023 poskytl slovenskému Denníku N. V rozhovoru mimo jiné zaznělo: „Václav Klaus potřebuje zlegitimizovat, že byl gubernátorem Vladimira Putina v České republice.“ Souček se opakovaně obrátil na Etický panel ČT, ten se ale v obou případech Moravce zastal.^[6][7]

Od listopadu 2023 jmenoval vedoucím svého sekretariátu bývalého pražského primátora za ODS Igora Němce.^[8] Výběr vyvolal pozornost, protože Němec má vazby na bývalého předsedu a stávajícího místopředsedu Rady ČT Pavla Matochu. Němec se také proslavil výrokem „Situace je nadmíru výtečná“ uprostřed katastrofálních povodní v Praze v roce 2002.^[9] Němec dále v minulosti vystoupil na akci protizápadních politiků a aktivistů a v roce 2020 v dezinformačním internetovém rádiu obvinil média včetně České televize, že zbytečně straší pandemií nemoci covid-19, a vymezil se mimo jiné proti EU a NATO. Souček se distancoval od „osobních názorů“ ředitele své kanceláře a prohlásil, že si s ním o jeho výrocích promluví.^[10] Dne 27. srpna 2024 Souček oznámil, že Igora Němce propouští z důvodu názorového rozchodu. K tomuto rozhodnutí mohla přistět i Němcova účast na Vlasteneckém setkání na zámku Příčovy, srazu spojovaném s dezinformátory, který navštívil předešlý víkend.^[11][12]

Všech pět členů etického panelu ČT rezignovalo na svou funkci, které Součkovi sdělili v dopise, ve kterém uvedli: „Naše představy o poslání Etického panelu ČT se významně odlišují od názoru, který na účet tohoto grémia máte Vy. Vzhledem k tomu, že bychom nebyli schopni vyhovět požadavkům, jež na tento panel kladete, rozhodli jsme se na členství v Etickém panelu ČT k 31. březnu rezignovat." Členy panelu byli Richard Hindls, Václav Pačes, Nikolaj Savický, Petr Holubec a Petr Brod. Podle serveru Novinky.cz členové panelu rezignovali kvůli sporům se Součkem, které se týkaly moderátora Václava Moravce a reportéra domácí redakce Jiřího Hynka.^[13]

Dne 25. července 2024 vydala ČT tiskovou zprávu, kde uvedla, že publicistický pořad 168 hodin končí.^[14] Na nezařazení pořadu do podzimního schématu dohodl generální ředitel ČT Jan Souček s vedením divize Zpravodajství a publicistiky a divize Programu.^[15] Důvodem měly být nedávné události (advokátka Lucie Hrdá na síti X zveřejnila závěry vyšetřovací komise k případu Marka Wollnera a žádala ověření pravosti dokumentu managmentem České televize),^[16] spory uvnitř redakce a opakované porušení závazných pravidel kodexu České televize, jako neposkytnutí dostatečného prostoru oponentním stranám reportáží pořadu.^[17][18] Na mimořádné schůzi Rady ČT Souček uvedl, že zrušení 168 hodin souviselo hlavně s komunikací Nory Fridrichové v médiích. Fridrichovou obvinil z poškození dobrého jména televize. Nevysvětlil však, proč ruší celý pořad a byla mu vyčtena osobní angažovanost a proměnlivost v argumentech.^[19]

Z televizních programů pak vyplynulo, že pořad 168 hodin ve vysílacím čase od začátku září nahradí seriál Strážmistr Topinka,^[20] následně (nejpozději od ledna 2025) mají být podle Součka uvedeny v dlouholetém vysílacím čase zrušeného týdeníku nové publicistické a investigativní pořady.^[21] Následně byl Noře Fridrichové ke dni 31. srpna 2024 ukončen pracovní poměr v ČT po oboustranné dohodě.^[22]

Charta pracovníka ČT

Ředitel Jan Souček si vysloužil kritiku kvůli svému plánu vydat tzv. Chartu pracovníka ČT,^{[23][24][25][26]} kterou představil na interním setkání se zaměstnanci konaného 11. listopadu 2024. Dokument má řešit otázky vystupování „pracovníků“ České televize na veřejnosti či střetu zájmů. Zaměstnancům a externím spolupracovníkům ČT se však nelíbila příliš obecná forma jakou jsou ustanovení v chartě formulované. Charta například stanovuje, že informace o České televizi mohou podávat pouze osoby, které jsou členy nejužšího vedení České televize a vystupovat na různých akcích smějí novináři pouze se svolením. Charta zaměstnance varuje také před vystupováním na sociálních sítích.^[26] Dle mediálního experta Aleše Rozehnala je stanovení podmínky, že informace o České televizi mohou podávat pouze osoby, které jsou členy nejužšího vedení ČT, proti svobodě projevu.^[24][25] Jan Souček se proti námitkám vyjádřil, že není běžné, aby se podobné dokumenty se zaměstnanci konzultovaly, uvedl že: „Interní normy nevznikají plebiscitem, to je zodpovědnost managementu. Jako nedává smysl hlasovat v referendu o daních, tak nedává smysl hlasovat v referendu o interních normách.“ Mluvčí ČT pro média sdělila, že dokument není hotový a Česká televize jej nebude komentovat.^[24][26]

Jan Souček je gay. V březnu 2024 uvedl, že již 15 let žije se svým stejně starým přítelem Janem Tomíčkem, který je také z Brna a pracuje jako konzervátor a umělecký restaurátor.^[27]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Souček na Wikimedia Commons
• Osoba Jan Souček ve Wikicitátech
• Profil Jana Součka na webu České televize