Jan Jiří Balzer
Narození	6. srpna 1738, 5. srpna 1738 nebo 6. srpna 1736 Kuks Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	14. prosince 1799, 12. prosince 1799 nebo 14. listopadu 1799 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání	vydavatel, rytec leptů, mědirytec, grafik a kreslíř
Děti	Antonín Karel Balzer, rytec Jan Karel Balzer, rytec
Příbuzní	Antonín Balzer bratr Řehoř Balzer, bratr Matyáš Balzer bratr
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Jiří Balzer, něm. Johann Georg (6. srpna 1738 Kuks^[1] – 14. prosince 1799 Praha) byl český rytec a nakladatel.

Byl synem Jana (Joannes) Balzera a matky Kateřiny.^[1] Jeho učitelem byl Michael Heinrich Rentz, který pracoval ve službách hraběte Františka Antonína Šporka. Jan Jiří cestoval studijně po Německu, usadil se zprvu na sídle hraběte Šporka v Lysé nad Labem a posléze v Praze, kde si jako jako rytec a kreslíř založil vlastní oficínu. Oficínu od Balzerovy smrti vedla vdova Kateřina.^[2]

Z Balzerovy rodiny pocházeli ještě další rytci: jeho dva bratři Řehoř a Matyáš, pak jeho synové Jan Karel (1769–1805) a Antonín Karel (1771–1807). Oba synové studovali nejprve ve Vídni a v Drážďanech, Jan Karel též v Londýně a Benátkách, a oba se věnovali téměř výhradně rytí krajin. Od Jana se dochovaly četné pohledy na české krajiny.

Rytec Karel Rybička (1783–1853), který pracoval v dílně Jana Balzera, se oženil s jeho dcerou Terezií. Rytec Josef Rybička (1817–1872), syn Karla Rybičky, byl tedy vnukem Jana Jiřího Balzera.^[3]

Jeho rytin se dochovalo velké množství. Zvláštní zmínky zasluhují podobizny českých a moravských učenců a umělců, ryté v letech 1773–1782 a použité v latinském a většinou také v rozšířeném německém vydání jejich životopisů (Abbildungen böhm. und mähr. Gelehrten und Künstler), celkem 90 listů. Četné jsou také podobizny současníků, ryté podobně jako předešlé dle Kleinhardta, Jahna aj., pak různé obrázky svatých. Zvláštní hbitost Balzer osvědčil ve svých rytinách podle maleb svého přítele Norberta Grunda, jichž jednotlivě i v sériích vydal přes 50 listů.^[4] Při své technické zručnosti je často povrchnější než sám Grund, jenž nevěnoval svým obrázkům vždy stejnou píli. Dosti vzácné jsou jeho rytiny měst a pevností odňatých v letech 1788–1790 Turkům.

Z Balzerovy rodiny pocházeli ještě další rytci: jeho dva bratři Řehoř a Matyáš, pak jeho synové Jan Karel (1769–1805) a Antonín Karel (1771–1807). Oba synové studovali nejprve ve Vídni a v Drážďanech, Jan Karel též v Londýně a Benátkách, a oba se věnovali téměř výhradně rytí krajin. Od Jana se dochovaly četné pohledy na české krajiny.^{[pozn. 1]}

• 
  Beneš Krabice z Veitmile († 1375)
• 
  Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599)
• 
  David Oppenheim (1664–1736)
• 
  Jiří Carolides z Karlsperka (1569–1612)
• 
  Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (1550–1616)
• 
  Kašpar z Questenberka (1571–1640)
• 
  Antonín Kern (1709–1747)
• 
  Pohled na Hradčanské náměstí s Toskánským palácem. Podle Josefa Antonína Scottiho de Cassano, kolorovaná mědirytina (1781–1783)

• ŠTEFAN Jan T.: Ilustrace Balzerů a Rybičků v mimopražských tiscích, in: Acta Musei Nationalis Pragae, Historia litterarum, roč. 63, 2018, čís. 3–4, s. 90–95, dostupné online [2]
• TOMAN, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců, I. díl: A-K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
• DLABAČ Bohumír Jan: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Theil 1: A-H. Prag 1815, s. 73-75 dostupné online

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Jiří Balzer na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Jiří Balzer
• Digitalizovaná díla Jana Jiřího Balzera v České digitální knihovně
• Jan Jiří Balzer v informačním systému abART
• Jan Jiří Balzer v Biografickém slovníku českých zemí