Jan Jesenský se narodil 5. března1904 v Praze[1] manželům Františku a Miladě Jesenským[7] . Po maturitě na smíchovském gymnáziu[1] v roce 1922[1] studoval na Karlově univerzitě v Praze lékařství[8].[6] Ještě jako medik požádal 19. ledna 1926[1] o to, aby mohl být (od 1. ledna 1926[1]) demonstrátorem při zubní klinice (oddělení pro plombování zubů[1]) české lékařské fakulty Karlovy university v Praze, bylo mu vyhověno[6] a bylo mu též poukázáno roční stipendium 1 800 Kč.[1] Po promoci (5. března 1927)[1] absolvoval krátkou praxi (tři měsíce) jako operační elev na všeobecné chirurgii na Jiráskově klinice.[6]
Rodina
Se svojí budoucí manželkou (rovněž lékařkou) Alžbětou Guttmannovou se seznámil v roce 1930.[6] Dva týdny po svatbě se novomanželé Jesenských přestěhovali do Skořepky číslo 2. (Dům měl dvě čísla popisná a jeho manželka v ulici za rohem s číslem 14 provozovala svoji zubní ordinaci.[6])
Odborný růst
Po jednoroční vojenské prezenční službě[1] byl dne 1. září 1929 jmenován asistentem, jímž byl až do zatčení gestapem v červnu roku 1942.[1][p 3] V průběhu své lékařské praxe přešel Jan na oddělení zubní protetiky, kde zastával funkci vedoucího.[1] (Na stejné klinice jako MUDr. Jan Jesenský pracoval i jeho bratr MUDr. Jiří Jesenský, který se také věnoval zubní protetice ale ten na klinice zastával funkci vedoucího protetické laboratoře.[1])
Docentura
Jan se věnoval i publikační činnosti a to jak v Československu, tak i v zahraničí.[1] Do doby své habilitace (10. května 1937) vypracoval a uveřejnil celkem 13 odborných prací[6] a napsal monografii „Porcelánové žaketové korunky“.[1][p 4] Jan Jesenský habilitoval (jako docent zubního lékařství) 10. května 1937 a to právě monografií o porcelánových korunkách.[6] Od habilitace až do svého zatčení v červnu roku 1942 pracoval doc. MUDr. Jan Jesenský i nadále na zubní klinice jako zubní lékař[6] a věnoval se hlavně vědeckým problémům v protetice.[1] Každý rok publikoval několik přínosných odborných prací.[1] Jako vedoucí asistent protetického oddělení se zasloužil o pozvednutí tohoto oboru až na světovou úroveň.[1] Doc. Dr. Jan Jesenský byl nadějný stomatolog, iniciativní a pilný vědecký pracovník a muž ryzího charakteru.[1]
Protinacistický odboj
Parašutisté
Po příchodu parašutistů ze skupiny ANTHROPOID do Prahy (v lednu roku 1942) se kolem nich rozvinula rozsáhlá ilegální odbojová síť, do níž se zapojili také Jiří Jesenský a Žofie Jesenská.[2][p 5]
Jiří a Žofie Jesenští
Jiří Jesenský se seznámil s Josefem Gabčíkem a Josefem Valčíkem prostřednictví dobrovolné sestry Československého červeného kříže Anežky Zajíčkové [p 6] počátkem dubna roku 1942.[1][2] Jiřího pomoc parašutistům spočívala nejen v materiální podpoře, ale protože byl Jiří majitelem osobního auta, mohl převážet parašutisty v podstatě nepozorovaně i po Praze a okolí.[2] (Několikrát s výsadkáři zavítal do Štěchovic a do Jílového.[2]) Jiří Jesenský v podpoře parašutistů pokračoval i poté co se tito ukryli v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.[2] A byl to právě Jiří Jesenský, kdo k odbojové činnosti přivedl i svého bratra Jana Jesenského.[2] Bratři Jesenští (oba stomatologové) se začali více navštěvovat a z konspiračních důvodů jako alibi (aby četnější návštěvy nebyly nápadné) brával s sebou Jiří Jesenský i několik otisků zubních protéz pro případné zdůvodnění odborně–konzultačního účelu návštěvy.[2] Podle svědectví Františka Jesenského, který v září 1945 na Ministerstvu národní obrany vypovídal o ilegální činnosti svých synů v protektorátu, oba jeho synové dodávali stravu a denní potřeby okénkem do kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde byli všichni parašutisté až do jejich smrti ukrýváni.[1]Jozef Gabčík po pohřbu Heydricha (9. června 1942 v Berlíně) nabízel Jiřímu Jesenskému převoz do Anglie, ale ten to odmítl s poukazem na rodiče, že by byli popraveni.[1]
Jan a Alžběta Jesenští
Manželé Jan Jesenský a Alžběta Jesenská patřili do skupiny podporovatelů parašutistů operace Anthropoid, výsadkáře zásobovali potravinami, dodávali jim ošacení a zřejmě jim poskytovali i nezbytnou lékařskou péčí.[4] Gestapo odhalilo jejich aktivity na základě zrady parašutisty a konfidenta gestapa Karla Čurdy.[4]
Zatýkání, výslechy, věznění, ...
Během následující rozsáhlé vlny zatýkání byli gestapem zajištěni nejen bratři Jan Jesenský (zatčen 24. června 1942[1][2]) a Jiří Jesenský (zatčen v ordinaci během 23. června 1942[1]), ale též jejich manželky Alžběta Jesenská (zatčena asi týden po zatčení svého muže Jana[2] – 1. července 1942 – historické zdroje se zde rozcházejí[6]) a Žofie Jesenská (zatčena 23. června 1942 večer po příjezdu z Moravy[1]).[4] (Jen díky mlčenlivosti zatčených synů Jana a Jiřího (a jejich manželek) nebyli zatčeni jejich rodiče František Jesenský ani Milada Jesenská.[2] Přesto byli nadále sledování německými bezpečnostními složkami.[1]) Po výsleších v pražském sídle gestapa v Petschkově paláci[6] byli zadržení manželé odvezení v září 1942[6] do věznice pražského gestapa – do malé pevnosti v Terezíně.[4] K trestu smrti byli odsouzeni stanným soudem v nepřítomnosti koncem září 1942[6] za spolupráci s výsadkem Anthropoid a Silver A[5] Z Terezína pak byli deportováni do koncentračního tábora Mauthausen.[4] Dne 24. října1942 bylo v tomto koncentračním táboře nacisty zavražděno na 262 československých vlastenců, kteří podporovali paravýsadky z první vlny výsadků z let 1941 a 1942.[4] Oba manželské páry Jesenských byly mezi nimi.[4][p 7]
Po 2. sv. válce
Po druhé světové válce byl soukromý docent MUDr. Jan Jesenský dne 2. června 1948[1] jmenován (in memoriam) prezidentem dr. Edvardem Benešem mimořádným čestným univerzitním profesorem pro obor zubní lékařství.[6][p 8]
Pamětní deska
V sobotu dne 19. října 2019 byla na domě v centru Prahy na Starém Městě na adrese: Skořepka 355/2[6] odhalena pamětní deska (plaketa) připomínající účastníky protinacistického odboje doc. MUDr. Jana Jesenského a jeho manželku MUDr. Alžbětu Jesenskou.[4] Odhalení desky uspořádala „Iniciativa A“ ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a s Rotou Nazdar.[4] Na pamětní desce je nápis: „V tomto domě žili obětaví členové odboje / MUDr. Alžběta JESENSKÁ / a / doc. MUDr. Jan JESENSKÝ // Spolupracovníci operace ANTHROPOID a dalších výsadků / byli zavraždění 24. 10. 1942 v KT Mauthausen“[6][p 8]
Další upomínky na Jesenské
V knihovně Stomatologické kliniky v Kateřinské ulici v Praze je umístěna mramorová pamětní deska, která připomíná doc. MUDr. Jana Jesenského (mladšího).[6]
V laboratořích České stomatologické kliniky byla (v druhé polovině roku 2019) odhalena pamětní deska MUDr. Jiřímu Jesenskému.[6]
Jména obou bratrů Jana a Jiřího Jesenských se nacházejí (i se jmény jejich manželek Alžběty a Žofie Jesenských) na památníku u vchodu do pravoslavného chrámu v Resslově ulici
V červnu roku 2017 byla manželům MUDr. Jiřímu a MUDr. Žofii Jesenské odhalena na domě v Resslově ulici číslo 7 (číslo popisné 1939), kde žili před zatčením, pamětní deska.
V roce 2020 Česká stomatologická komora adoptovala (v rámci akce Adopce významných hrobů) symbolický hrob (kenotaf) rodiny Jesenských na Olšanských hřbitovech v Praze (Část IX., oddělení 3a, číslo hrobu 247).[9][10]
↑Od 1. září 1929 do 30. června 1937 pracoval MUDr. Jan Jesenský i jako honorovaný asistent kliniky, pak pokračoval krátce jako asistent nehonorovaný (od 1. července 1937 do 30. června 1939).[1] V říjnu roku 1939 žádal o prodloužení o další dva roky.[1] Jako honorovanému asistentu mu vyměřil Zemský úřad v Praze roční plat 16 200 Kč, a dále tzv. činné v částce 5 100 Kč.[1]
↑Příklady témat odborných prací Jana Jesenského:[1]
„Projevy chorob z povolání na chrupu a v dutině ústní“,
„Ošetřování válečných zlomenin kostí čelistních“,
„O kovových slitinách, majících nahradit zlato v zubní protetice“,
„Syntetické pryskyřičné hmoty v zubní protetice“,
„Palapontové fasetové korunky“,
„Význam včasného a správného ošetření zlomenin čelistních kostí“.
↑MUDr. Žofie Jesenská (rozená Vojtová) (* 21. dubna 1903[3][5] – 24. října 1942) se narodila v Brně Antonínu Vojtovi a Marii Vojtové.[2] Vystudovala medicínu a zastávala profesi zubní asistentky.[2] Byla římskokatolického vyznání.[2]
↑Anežka Zajíčková (rozená Cihelková) (* 6. září 1903 – 24. října 1942)[3] Odsouzena k smrti za spolupráci s výsadkem Anthropoid a Silver A[5]
↑Žofie Jesenská byla zavražděna dopoledne v 10:12, její manžel Jiří Jesenský odpoledne v 16:08, Alžběta Jesenská dopoledne v 10:28 a její manžel Jan Jesenský v podvečer v 17:42.[2]
↑ abAč profesor tak na pamětních deskách má Jan Jesenský titul docenta.[6] Zde platí obdobné pravidlo jako u vojenských hodností: U vojenských hodností se před jménem osoby uvádí ta hodnost, kterou měl její nositel za svého života a to bez ohledu na hodnosti udělené dotyčné osobě posmrtně.[6]
Reference
↑ abcdefghijklmnopqrstuvwxyzaaabacadaeafagBRÁZDA, Otakar, Doc. MUDr., CSc. Jan Jesenský mladší - profesor zubního lékařství in memoriam [online]. www pro lekare cz / Odborné časopisy / Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství / 2016 - 1, 2016-01-01 [cit. 2019-10-21]. Vyšlo v časopise: Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství, ročník 116, rok 2016, číslo 1, strany 3 až 5 (Kategorie: Z dějin českého zubního lékařství). Dostupné online.
↑ abcdefghVYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Umístění: Praha 2, Resslova 9a, Národní památník obětí heydrichiády při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje: Spolek pro vojenská pietní místa, 2011-01-28 [cit. 2019-10-21]. Pomník odhalen 26. ledna 2011. Dostupné online.
↑ abcdefghijklmAPM. Oběti heydrichiády připomněla tradiční zádušní mše. Manželé Jesenští mají novou pamětní desku (Kapitola: Na Jesenské se nově vzpomíná ve Skořepce) [online]. ČT 24, Česká televize CZ, 2019-10-19 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online.
↑ abcdefgPoprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 76 let [online]. Fronta CZ [cit. 2019-10-21]. Dostupné online.
↑ abcdefghijklmnopqrstuvROMANCOVÁ, Ingrid. Janu a Alžbětě Jesenským byla po 77 letech odhalena pamětní deska [online]. Na adrese: Skořepka 355/2 na Starém Městě v Praze: www Evropský rozhled EU, 2019-10-19 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online.
↑Komora uctí památku Jesenských u příležitosti 80. výročí heydrichiády [online]. web: Časopis LKS cz, 2022-05-26 [cit. 2023-03-14]. Olšanské hřbitovy Praha, část IX, oddělení 3a, hrob č. 247. Dostupné online.