Území přírodní památky bývalo využíváno jako pastvina.[4] Po ukončení pastvy dobytka přispěly k uchování populace jalovce výstavba elektrického vedení a lesnické zásahy zaměřené na redukci břízy bělokoré(Betula pendula),trnky obecné(Prunus spinosa) a vrby jívy(Salix caprea).[5]
Chráněné území vyhlásila Správa CHKO Křivoklátsko dne 1. února 2014. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 5828.[6]
Přírodní poměry
Jalovcový porost ve střední části chráněného územíInformační tabule
Chráněné území měří 0,8975 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 397–410 metrů v katastrálním území Drahoňův Újezd v jihozápadní části chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východní a jihozápadní straně přírodní památky se nachází ochranné pásmo s celkovou rozlohou 0,2286 hektaru.[6]
Území odvodňují potoky Koželužka a Zbirožský potok, jejichž soutok se nachází asi 400 metrů daleko na severozápadě. Patří tedy k povodí Berounky.[9] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT11,[6] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční srážkový úhrn je 550–650 mm. Počet mrazových dnů je 110–130.[10]
Flóra a fauna
Seskupení jalovců na východním okraji chráněného území
Přírodní památku tvoří tři biotopy: podhorské a horské smilkové trávníky, lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami a vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Předmětem ochrany je populace 145 jedinců jalovce pravého českého (Juniperus communis subsp. communis), který je jako ohrožený druh zapsán na červený seznam IUCN.[11] Většina jedinců roste v části se suchými trávníky.[7] V části území s jalovci roste borovice lesní(Pinus silvestris), která zastíněním jalovce oslabuje, a znemožňuje jejich přirozenou obnovu. V podrostu borovic převládá lipnice hajní(Poa nemoralis) s roztroušenými jedinci ostružiníků(Rubus), bezu černého (Sambucus nigra) a dochází v něm ke zmlazování listnatých stromů jako je dub zimní(Quercus petraea),javor klen(Acer pseudoplatanus) nebo habr obecný(Carpinus betulus).[11]
Hlavním druhem bylinného patra suchých trávníků je ostřice kulkonosná(Carex pilulifera).[7] Méně, ale stále hojně, je zastoupena bika ladní(Luzula campestris),mochna nátržník(Potentilla erecta),kostřava ovčí(Festuca ovina) a smilka tuhá(Nardus stricta). Negativním jevem je šíření třtiny křovištní(Calamagrostis epigejos), která trávníky spolu s nálety křovin postupně zarůstá. Louky v ochranném pásmu jsou oddělené pásy křovin, ve kterých roste trnka obecná, třešeň ptačí(Prunus avium) a javor klen.[11]
Nepříznivý vliv má také myslivecké hospodaření, protože přikrmování zvěře na krmelištích ovlivňuje chemismus půdy, a umožňuje šíření ruderálních a nitrofilních rostlin[5] jako je heřmánek terčovitý(Matricaria discoidea) a řepka olejka(Brassica napus).[11]
Ze živočichů se vyskytují a územím prochází běžné druhy pastvin a lesních lemů, zejména ptáci.[5]
Přístup
Místo je přístupné po lesní cestě, která odbočuje ze zeleně značené turistické trasy z Drahoňova Újezdu do Zbirohu.[9]
Odkazy
Reference
↑Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2019-11-23].
↑Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑Plán péče o přírodní památku Jalovce na Světovině na období 20142023 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2014-02-11 [cit. 2019-11-23]. S. 4. Dále jen Plán péče. Dostupné online.
↑ abCENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
↑VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. doi:10.1080/17445647.2013.800827.
