Jaktař (rod ž. i m., 7.p. před/za J-í i J-em, německy Jaktar, polsky Jaktarz, Jaktar), dříve samostatná obec, je dnes jednou z 16 částí statutárního města Opavy a je územně totožná s katastrálním územím Jaktař. Od centra města leží zhruba 3 km severozápadním směrem.
Převážná část Jaktaře patří k centrální oblasti města Opavy, která se nečlení na samosprávné městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Pouze nepatrný díl na severovýchodě Jaktaře, základní sídelní jednotka Vávrovická, tvořená čtveřici dvojdomků se zahrádkami na západní straně Vávrovické ulice poblíž kaple v Palhanci, patří k samosprávné městské části Vávrovice.
Název
Pro jméno Jaktař se doposud nepodařilo najít jednoznačné vysvětlení. Jednou z možností je, že původně šlo o pojmenování obyvatel vsi jaktaři - "koktavci". Nelze vyloučit ani původ ve staroněmeckém artacher - "orná půda, pozemky určené k orbě".[3]
Historie
První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. V raném středověku bylo postaveno slovanské hradiště na vyvýšeném místě dnešního farního kostela. Jaktař patřila k moravským enklávám ve Slezsku. Na rozdíl od Opavy byla většina obyvatel česky mluvících.
V roce 1938 stálo v Jaktaři 302 domů. V roce 1939, tedy v době kdy Opava byla centrem jednoho ze tří vládních obvodů Sudetské župy a zbytek ČSR byl protektorátem, byl Jaktař připojen k Opavě. Spolu s ním bylo připojeno také město Kateřinky a obec Kylešovice.
Počet obyvatel Jaktaře podle sčítání lidu[4][5][6]
Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
586 |
635 |
696 |
750 |
894 |
1133 |
1738 [p 1] |
1968 |
2102 |
1973 |
2055 |
2011 |
2277 |
2362
|
2282
|
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Petra a Pavla je doložen již před polovinou 13. století. Ve zdivu gotický jednolodní kostel s hranolovou věží má v presbytáři dochované kamenné gotické sanktuarium a sedile ze 14. století. Nejstarší částí kostela je sakristie z poloviny 13. století, zaklenutá dvěma poli velmi masivní žebrové klenby. Kostel byl přestavěn koncem 18. století. Vybavení kostela pochází z 18. a 19. století. Nejcennější je pozdně barokní oltářní obraz Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla z roku 1762, který namaloval slezský malíř Felix Ivo Leicher.
- Poutní místo s kaplí sv. Anny, barokního původu, kaple vysvěcena roku 1897, několikrát zdevastována, obnovena roku 2010[8]
V Jaktaři žili a pracovali
• Msgre František Horák (1870 - 1935), ř.k. kněz rodem z Pivína, vysvěcen 1893, probošt u sv. Mořice v Olomouci a poslanec Moravského zemského sněmu
• Alois Šebela (1880 – 1942), ř. k. kněz, vysvěcen 1902, vikář a čestný kanovník v Kroměříži, v letech 1928-1938 duchovní správce farnosti v Jaktaři, zahynul v Osvětimi
Školy
- Církevní základní škola sv. Ludmily, Slavkovská 140/2
- Základní škola Krnovská 101
Kultura a vybavenost
Jaktařem prochází cyklostezka směrem na Stěbořice a arboretum v Novém Dvoře. Působí zde křesťanská sportovní organizace Orel, nachází se zde fotbalové hřiště a je vyvíjena i další sportovní a kulturní činnost. Pod kostelem svatého Petra a Pavla je umístěn model planety Saturn jako část modelu Sluneční soustavy v Planetární stezce v Opavě. V Jaktaři se nachází poštovní úřad (PSČ 747 07), veterinární nemocnice, mini-zoo a další. Z obchodů se zde nachází supermarket Tempo (Terno), nejstarší v Opavě, a množství dalších specializovaných obchodů. Výpadovky z města směrem na Krnov a Bruntál a okolí se staly centrem prodeje a servisu automobilů značek Volkswagen (celý koncern), Opel, Peugeot, Suzuki, Citroen, Hyundai, Mitsubishi, Ford a Mazda.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 337; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 862.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 730–731. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 569. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ ČSU, veřejná databáze, obyvatelstvo Jaktaře 2021. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89.
- ↑ http://www.svataanna.estranky.cz/
Související články
Externí odkazy