Jakob Wassermann (10. března 1873 Fürth – 1. ledna 1934 Altaussee) byl německý romanopisec, básník a esejista židovského původu. Patřil k nejčtenějším autorům své doby, jeho literárními souputníky byli Thomas Mann a Arthur Schnitzler. Wassermannova tvorba se zabývá mystikou a etickými otázkami, odráží se v ní dobový vliv psychoanalýzy.[1]
Byl redaktorem časopisu Simplicissimus a divadelním recenzentem. V letech 1926 až 1933 byl členem Pruské akademie umění.
Jeho román ze soudního prostředí Případ Mauricius zfilmoval v roce 1954 Julien Duvivier.[2]
Od roku 1993 se v jeho rodném Fürthu uděluje Literární cena Jakoba Wassermanna.
Dílo
- Případ Mauricius
- Jeden spravedlivý
- Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
- Ulrika
- Kašpar Hauser
- Zlato z Caxamalky a jiné povídky
- Tři stupně Oberlinovy
- Stanleyovo africké dobrodružství
- Advokát Laudin
- Cesta na Golgatu
Reference
- ↑ Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu. Plus [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Případ Mauricius - Jakob Wassermann | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Tvůrčí skupina Drama a literatura. Jakob Wassermann: Kašpar Hauser aneb Cizí hoch. Drastický příběh nalezence inspirovaný skutečnými událostmi [online]. Český rozhlas, 2022-04-19 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy