Jaderná elektrárna Prevlaka

Jaderná elektrárna Prevlaka
Chybí zde svobodný obrázek
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
UmístěníPrevlaka, Záhřebská župa
Stavplánování zrušeno
Začátek výstavbyplánováno 1985
Dokončeníplánováno 1992
Jaderná elektrárna
Typ reaktorůWestinghouse M
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Plánovaný výkon1000–1200 MW
Souřadnice45°40′5,45″ s. š., 16°14′55,37″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Prevlaka (chorvatsky Nuklearna elektrana Prevlaka) byla plánovanou jadernou elektrárnou v Jugoslávii. Nacházet se měla na řece Sávě, poblíž města Prevlaka v Záhřebské župě v dnešním Chorvatsku. Po jaderné havárii v Černobylu v roce 1986 byly plány odloženy.

Historie a technické informace

Počátky

V roce 1981 došlo ke sjednocení energetických sdružení Chorvatska a Slovinska a společně začala být plánována výstavba jednoblokové jaderné elektrárny o výkonu 1000 až 1200 MW u Prevlaky. Elektrárna byla součástí projektu, který zahrnoval výstavbu pěti jaderných elektráren v Jugoslávii. Bylo plánováno, že stavba začne v roce 1985 a výstavba bloku bude dokončena nejpozději v roce 1992.

Dne 22. června 1984 bylo zahájeno výběrové řízení na stavbu jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna Prevlaka se měla stát druhou jadernou elektrárnou v Jugoslávii po jaderné elektrárně Krško.[1][2]

Počítalo se s výstavbou gigawattového tlakovodního reaktoru, o bezmála 300 MW většího, než byl postaven v Kršku.[3] V roce 1986 začala Jugoslávie hledat zahraniční partnery pro půjčky na financování čtyř nových jaderných elektráren. Environmentální a politické změny však učinily tento program koncem 80. let neatraktivním. Dalším problémem byl výsledný nárůst zahraničního dluhu.[4]

Někteří politici se obávali, že by výstavba nových jaderných elektráren mohla vést ke sporu mezi Východem a Západem. Elektrárna Krško a plánovaná elektrárna Prevlaka byly financovány západními partnery, zatímco tři další závody v Srbsku, Makedonii a Černé Hoře měly být financovány Sovětským svazem.[4]

Ukončení projektu

Po havárii v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986 chorvatská vláda vyňala výstavbu jaderné elektrárny z regionálního plánu na roky 1986 až 1990.[1] Dalším důvodem byly regionální spory. Stavba proto byla odložena na 90. léta 20. století.[4] Později se diskutovalo, zda by přehradny na řece Drině a lignit z domácích zásob mohl nahradit jadernou energii.[5]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Prevlaka-1 Westinghouse M - do 1200 MW Plánovaná výstavba zrušena v roce 1986

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Prevlaka na německé Wikipedii.
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Prevlaka na Nucleopedii.

  1. ↑ a b NTI: Country Overviews: Yugoslavia: Nuclear Facilities. web.archive.org [online]. 2004-08-13 [cit. 2023-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-08-13. 
  2. ↑ Short History of the Nuclear Power Plants in Croatia and Current Situation. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ 3rd Regional Meeting: Nuclear Energy in Central Europe - Evaluation of concequences and risks in Slovenia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Yugoslavia - Energy and Mineral Resources. www.country-data.com [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Die Zeit - 10. Oktober 1986 - Ohne Zweifel ins Atomzeitalter (německy)

Související články

Jaderné elektrárny v Chorvatsku
Plánování zastaveno