Jaderná elektrárna Cattenom

Jaderná elektrárna Cattenom
StátFrancieFrancie Francie
UmístěníCattenom, Thionville
Stavv provozu
Začátek výstavby29. října 1979
Zprovoznění1. dubna 1987
VlastníkEDF
ZhotovitelFramatome
ProvozovatelEDF
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu4 × 1362 MW
Typ reaktorůFramatome P'4
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon5448 MW
Souřadnice49°24′57″ s. š., 6°13′5″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Cattenom je jaderná elektrárna nacházející se v obci Cattenom ve Francii na řece Moselle mezi městy Thionville (7 km proti proudu) a Trier (48 km po proudu). Nachází se v blízkosti měst Lucemburk (22 km) a Met (32 km). Jedná se o devátou největší jadernou elektrárnu na světě.

Historie a technické informace

Počátky

Plánování jaderné elektrárny poblíž Cattenomu začalo ve Francii poprvé v polovině 70. let. 11. října 1978 byla podepsána vyhláška o zřízení zařízení. Ta předpokládala výstavbu dvou 900 MW a dalších dvou 1300 MW reaktorů.[1]

Výstavba

Stavba prvního reaktoru začala 29. října 1979, druhý blok následoval 28. července 1980.[2][3] První problémy s výstavbou se však objevily již v srpnu 1981. V koalici mezi socialisty a komunisty došlo k velkému sporu ve francouzském parlamentu, protože socialistická strana byla proti jaderné energii, zatímco komunistická strana byla pro ni. Po výzvách předsedy komunistické strany Georgese Marchaise se do kurzu šetrného k jaderné energii připojovalo stále více lidí, a proto kolem 1700 dělníků zastavilo práce na staveništi a demonstrovalo za pokračování výstavby jaderných elektráren. Důvodem bylo, že socialistická strana chtěla vést zásadní energetickou debatu a zvažovala možné zrušení některých projektů jaderných elektráren.[4]

Stavba bloků 3 a 4 začala 15. června 1982 a 28. září 1983.[5][6] Mezi 24. červnem 1982 a 29. únorem 1984 byla vydána další vyhláška, která schválila změnu plánu projektu a potvrdila tak stavbu čtyř tlakovodních reaktorů po 1300 MW namísto dvou o výkonu 900 MW a dvou 1300 MW.[7]

Uvedení do provozu

Dne 29. dubna 1986 byla oficiálně schválena limitní hodnota pro vypouštění radioaktivních látek z Cattenomu. Maximální únik do vody a vzduchu byl stanoven na 15 Curie za rok.[7] To se setkalo se silnou kritikou, protože limitní hodnoty jsou pětkrát vyšší než v Německu. Francouzský státní tajemník Edmond Herve řekl německé vládě v Bonnu, že čtyři reaktory by za normálních provozních podmínek neměly uvolňovat více než tři curie ročně radioaktivního materiálu. Bonnská vláda požadovala snížení mezních hodnot, ale nebylo jí vyhověno. První reaktor byl již v tepelném zkušebním provozu od 14. července 1986 a chystalo se zavezení palivem.[4] První reaktorový blok byl nakonec uveden do provozu 13. listopadu 1986 a do komerčního provozu byl uveden 1. dubna 1987. Druhý reaktor zahájil provoz 17. září a komerční provoz zahájil 1. února 1988.[2][3] Třetí blok byl synchronizován s elektrickou sítí 6. července 1990 a 1. února 1991 vstoupil do komerčního provozu. 4. blok zahájil provoz 27. května 1991 a od 1. ledna 1992 je v komerčním provozu.[5][6]

Elektrárna musela být v roce 1997 zcela odpojena od sítě. Důvodem bylo, že podobné reaktory ve Flamanville neprošly tlakovou zkouškou kontejnmentu. Podobné problémy byly zaznamenány také v Cattenomu. Provozovatel EDF se pokusil zevnitř pokrýt křehký beton v kontejnmentu směsí syntetické pryskyřice a uzavřít tak netěsnosti. První pokusy byly úspěšné, ale směs, která má vnitřek utěsnit, na beton pořádně nedrží. Po určitých změnách byly všechny bloky opět připojeny do sítě.[8]

V listopadu 2000 se v lokalitě elektrárny Cattenom uskutečnilo cvičení kontroly katastrofy za předpokladu, že by v jaderné elektrárně došlo k havárii. Radio Luxembourg, stanice RTL Group, o tomto cvičení informovalo, ale opakovaně upozorňovalo, že jde o simulaci. Mezi obyvatelstvem však panovaly nepokoje, a tak na stanici volali posluchači rozhlasu, co se děje. Hysterická volající se v rádiu vyjádřila, že vždy tvrdila, „že nám Cattenom přinese smrt!“[9]

Čistý elektrický výkon každého bloku je 1300 MW. Hrubý výkon činí 1362 MW. Celkový hrubý výkon elektrárny činí 5448 MW. Reaktory jsou tlakovodní koncepce modelu P'4, nástupce modelu P4 a předchůdce N4. Tento typ následně sloužil jako podklad při navrhování reaktoru EPR.[10][11]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Cattenom-1[2] Framatome P'4 1300 MW 1362 MW 29. 10. 1979 13. 11. 1986 1. 4. 1987
Cattenom-2[3] Framatome P'4 1300 MW 1362 MW 28. 7. 1980 17. 9. 1987 1. 2. 1988
Cattenom-3[5] Framatome P'4 1300 MW 1362 MW 15. 6. 1982 6. 7. 1990 1. 2. 1991
Cattenom-4[6] Framatome P'4 1300 MW 1362 MW 28. 9. 1983 27. 5. 1991 1. 1. 1992

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cattenom Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. ↑ SOMMER, Julia. Verwaltungskooperation am Beispiel administrativer Informationsverfahren im europäischen Umweltrecht. Berlin Heidelberg: Springer 891 s. (Beiträge zum ausländischen öffentlichen Recht und Völkerrecht). ISBN 978-3-540-00368-7. 
  2. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Alte Zeiten - DER SPIEGEL. web.archive.org [online]. 2023-11-24 [cit. 2024-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-24. 
  5. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Documents in European Community environmental law. Příprava vydání Philippe Sands, Richard Tarasofsky. Manchester ; New York: Manchester University Press : Distributed exclusively in Canada and the United States by St. Martin's Press 838 s. (Principles of international environmental law). ISBN 978-0-7190-4334-5. 
  8. ↑ Störfall in Strang A - DER SPIEGEL. web.archive.org [online]. 2024-08-17 [cit. 2024-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-17. 
  9. ↑ JÄCKEL, Michael. Medienwirkungen: ein Studienbuch zur Einführung. 4., überarb. und erw. Aufl. vyd. Wiesbaden: VS, Verl. für Sozialwiss 356 s. (Studienbücher zur Kommunikations- und Medienwissenschaft). ISBN 978-3-531-15391-9. 
  10. ↑ LIBMANN, Jacques; DALENS, Jean Mary. Elements of nuclear safety. Les Ulis: les Éd. de Physique ISBN 978-2-86883-286-3. 
  11. ↑ ACHILLES, Olaf; LANGE, Jochen. Tiefflieger: vom täglichen Angriff auf die Bürger ; Daten, Fakten, Hintergründe. Orig.-Ausg. vyd. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt 154 s. (Rororo rororo aktuell). ISBN 978-3-499-12579-9. 

Externí odkazy

Jaderné elektrárny ve Francii
V provozu
Odstavené
Plánování zastaveno