Jacovce jsou obec na Slovensku v okrese Topoľčany. V obci žije přibližně 1 800[1] obyvatel.
Geografie
Geomorfologie
obec se náleží do geomorfologické subprovincie Podunajská nížina, geomorfologická oblast Podunajská pahorkatina, geomorfologický celek Nitranská pahorkatina, geomorfologický podcelek Bojnianská pahorkatina.[2]
Poloha
Obec leží uprostřed Nitranské pahorkatiny na středním toku potoka Chotina, pravostranný přítok řeky Nitry. V obci se do potoka Chotina zprava vlévá potok Slivnica. Odlesněný povrch podélných vrchů má nadmořskou výšku v rozmezí 186–564 m, střed obce je ve výšce 194 m n. m. Nejnižším bodem je místo, kde potok Chotina opouští území obce 204 m n. m. Území je tvořeno mladšími terciérními sedimenty pokryté spraší. Půdním typem je hnědozem.[2][3]
Využití půdy
Celková rozloha území obce je 10,0117 km², z toho v roce 2020 připadalo 87 % na zemědělskou půdu. Využití půdy: 82 % orná půda, 4 % zahrady, 3 % lesy.[4] V roce 2023 připadalo 865,66 ha na zemědělskou půdu, z toho 821,7 ha byla orná půda, 40,42 ha zahrady. Na zastavěnou plochu a nádvoří připadalo 70,13 ha, lesy pokrývaly 32,62 ha a vodní plocha zabírala 17,36 ha.[5]
Sousední obce
Obec sousedí:[6]
Historie
Podle archeologických nálezů kamenných nástrojů bylo území obce osídleno už v neolitu. Další nálezy jsou z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224.[7] V roce 1225 je vedená jako Ieche, vroce 1390 Nag Jech,v roce 1773 Welke Jacowicze, v roce 1907 Jác a od roku 1920 jako Jacovce, maďarsky Jác. Obec náležela rytíři Radošovi, na konci 13. století patřila topolčanskému hradnímu panství. V roce 1753 žilo v obci 32 rodin, v roce 1787 žilo v 39 domech 334 obyvatel. [8][7]
V roce 1390 jsou uváděny tři části obce: Velké, Zemanské a Malé Jacovce. Zemanské Jacovce náležely zemanům v roce 1828 zde žilo v 18 domech 128 obyvatel. V polovině 19. století slynula s Velkými Jacovcemi. A v roce 1903 se spojily všechny tři části do jediné obce.[7]
V období 1830–1832 postihla oblast Jacovců epidemie cholery.V roce 1869 žilo v obci 700 obyvatel, v roce 1880 už 827 obyvatel. Hlavní obživou bylo zemědělství. V meziválečném období byly v obci dva mlýny: Schwarzův a dřevěný Cickayů, dále dvě řeznictví a pět hospod s potravinami.[7] V období 1942–1948 byla obec spojená s obcí Tovarníky.[8]
Památky
V obci stojí římskokatolický gotický kostel Navštívení Panny Marie pravděpodobně ze 14. století. Svou dnešní podobu získal po ukončení přestavby a slavnostním vysvěcení roku 1680.
Osobnosti spojené s obcí
Odkazy
Reference
Externí odkazy
.svg)
