Jánský vršek (dříve Svatojanský vršek) je ulice v Praze 1 na Malé Straně. Má tvar zakřivené vidlice s prostranstvím uprostřed a spojuje ulice Vlašskou, Jánskou, Nerudovu a Šporkovu.
Historie
Jméno je odvozeno od kostela svatého Jana Křtitele, který stával ve středověku asi od roku 1141 v osadě Obora, založené kolem roku 1100 v místech křížení ulic Jánský vršek a Šporkova.[1][2]
Popis
Ulice je dlážděná s úzkým chodníkem po obou stranách, nepravidelně vedená, se sklonem stoupání 12̥ až 14̥ procent. V úseku Vlašská-Šporkova je obousměrně průjezdná. V úseku Šporkova-Nerudova je jen pro pěší, pro své strmé stoupání byla v minulosti zídkou rozdělena ve dví: západní úsek pro lehké ruční povozy je vydlážděn kočičími hlavami, a východní polovinu zaujímá schodiště.
Významné domy
Hotel Sax čp. 328/3, rohový dům do Vlašské ulice, č.22, klasicistní novostavba, architekt Adalbert Gudera
Tři bílé lilie čp. 310/4
Zlatá podkova čp. 327/5
U sv. Jiří čp. 311/6, dvoutraktový, původně renesanční, přestavěn v 19. století, s malovaným domovním znamením nad vchodem
U zlatého stolu čp. 326/7, pojmenován podle výrobků majitele, truhláře doby barokní Marka Nonnenmachera
U Osla v kolébce čp. 312/8, renesanční; bydlel zde magistr Edward Kelley, alchymista císaře Rudolfa II.
↑KOHOUTOVÁ, Helena. Jánský vršek [online]. Xantypa, 2010 [cit. 2014-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-10.
↑ Archivovaná kopie. www.prazskeschody.cz [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-15.
Literatura
RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Janská ulice a Janský vršek, s. 368–370.
HOLEC, František: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy. Pražský sborník historický XXIX., (1996). S. 117-148.
VLČEK, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy 3, Malá Strana. Praha 1997, s.413-430