Narodil se v lesnické rodině (otec Vojtech Bukovčan, matka Alenka rod. Buková). Od roku 1932 studoval na gymnáziu v Prešově, od 1935 v Praze, pak znovu v Prešově, kde roku 1940 maturoval, v letech 1940–1944 vystudoval právo na Právnické fakultě Slovenské univerzity v Bratislavě.
Od roku 1945 působil jako redaktor v Košicích a v Bratislavě, v letech 1946–1947 jako parlamentní zpravodaj a šéfredaktor filiálky deníku Národná obroda v Praze, od roku 1947 spolupracoval s dramaturgií Československého státního filmu v Bratislavě, kde pracoval až do své smrti jako dramaturg.
V roce 1974 dostal státní cenu SSR a v roce 1975 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.
Tvorba
Začínal jako filmový recenzent ještě v době vysokoškolských studií. Vztah k divadelnímu a filmovému umění ovlivnil jeho pražský pobyt (představení E. F. Buriana, Voskovce a Wericha). V první fázi tvůrčí aktivity v poválečných letech se věnoval hlavně publicistice a reportážím z cest, v poválečném období se pokoušel zachytit válkou zničenou Evropu.
Jeho dramatický debut – veselohra Surovô drevo (1954) je poznamenána schematismem. V 60. letech se angažoval hlavně ve filmové a televizní scenáristice, jakož i dramatice, která převládá v poslední etapě jeho tvorby po roce 1967. Zařadil se k hlavním tvůrcům tohoto žánru, přičemž stavěl zejména na psychologicky prokreslených charakterech. Jako dramaturg pracoval na námětech a scénářích, adaptoval cizí náměty ve filmových scénářích i ve vlastních hrách, přepracovával též vlastní prózu na scénáře nebo filmové scénáře na divadelní hry.
Dílo
Próza
1948 – Rozpačitý mier (kniha reportáží)
1949 – Zimná rozprávky (povídka)
1963 – Kuba bez brady (kniha reportáží)
Drama
1954 – Surovô drevo (přepracováno do scénáře k filmu Rodná zem)
1957 – Diablova nevesta (přepracováno do scénáře k filmu Posledná bosorka)