Ius regale montanorum (česky Právo královské horníků, resp. Královské horní právo,^[1] starší češtinou Právo královské hornikuov^[2] či Právo královské horničie^[3]), známý také jako Constitutiones iuris metallici, byl horní zákoník a mincovní reforma vydaná v roce 1300 králem Václavem II.

Zákoník je psán latinsky a skládá se ze čtyř knih. První pojednává o osobách v hornictví, druhá a třetí o horách a čtvrtá o soudech.^[4]

Zákoník upravoval podmínky pro těžbu a zpracování stříbra. Například přesně stanovil podíl krále na těžbě a ražbě stříbra či zavedl novou minci Pražský groš. Obsahoval také pravidla k zajištění bezpečnosti práce, předpisy o výplatě mezd, délce pracovní doby a také protikoaliční předpisy, zakazující horníkům a kovářům samostatně se organizovat ve spolcích.

Tento zákoník, vydaný za pomoci právníků z Itálie (hlavní podíl na vytvoření zákoníku měl Gozzius z Orvieta), byl na svou dobu velice pokrokový. Vycházel ze starších horních zákonů, především z jihlavských, ale výrazně je reformoval mj. také podle římského práva a nových zkušeností.^[4] Zákoník byl díky svým ustanovením, jež zatím neměla obdoby, přeložen do mnoha jazyků a byl používán v mnoha zemích světa. V 16. století došlo k značnému omezení jeho právní relevance, zejména v souvislosti s vydáním jáchymovského řádu roku 1548. Přesto si v několika historicky s ním spjatých revírech nadále udržel významné postavení, byl několikrát reformován (naposledy ve větším rozsahu roku 1604 Rudolfem II.) a praxi některých horních úřadů sloužil až do 19. století. V zemích Koruny české tak Ius regale montanorum ztratilo svou platnost až v roce 1854, kdy byl vydán nový rakouský horní zákoník.^[5]

Nejstarší souhrnný německý překlad zákoníku vznikl v letech 1406–1407 zásluhou jihlavského písaře Jana z Gelnhausenu. Do češtiny pak byl přeložen později v průběhu 15. století.^[4] Poprvé jej do češtiny přeložil Petr Přespole v roce 1460.^[6]

V roce 2000 se k výročí 700 let od vydání zákoníku a provedení reformy konalo v Kutné Hoře pásmo akcí (probíhající od dubna do září), složené z událostí kulturního i vědeckého charakteru (koncerty, konference, otevření památek a muzejních expozic apod.).^[7]

• JIREČEK, Hermenegild. Codex juris Bohemici. Svazek I. Praha: [s.n.], 1867. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-23. Kapitola Jus regale montanorum, s. 265–435. (latina, čeština)  Archivováno 23. 6. 2015 na Wayback Machine.
• ZYCHA, Adolf. Das böhmische Bergrecht des Mittelalters auf der Grundlage des Bergrechts von Iglau. Berlin: [s.n.], 1900. (němčina) 
• BÍLEK, Jaroslav. Ius regale montanorum: Právo královské horníkuov. Kutná Hora: [s.n.], 1978. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.