Islandská pobřežní stráž (islandskyLandhelgisgæsla Íslands) je ozbrojenou složkou zodpovídající za pobřežní obranu Islandu, ochranu jeho výlučné námořní ekonomické zóny, přírodních zdrojů a námořní záchranné operace. Jedná se o malé námořnictvo, které má pouze 250 příslušníků a tři hlídkové lodě.[1][2][3]
Prefix plavidel je ICGV (z anglického Icelandic Coast Guard Vessel) nebo VS (z islandskéhoVarðskip).
Počátky lze vysledovat do roku 1859, kdy korvetaØrnen začala hlídkovat v islandských vodách. V roce 1906 zahájila činnost první islandská účelově postavená hlídková loď Islands Falk. Islandská vlastní obrana jeho teritoriálních vod začala kolem roku 1920 a Islandská pobřežní stráž byla formálně založena 1. července1926. První dělo bylo nasazeno na trawler Þór v roce 1924 a 23. června1926 dorazila na Island první loď postavená pro pobřežní stráž s názvem Óðinn. O tři roky později, 14. července1929, byla k flotile pobřežní stráže přidána pobřežní obranná loď Ægir.
Islandská pobřežní stráž sehrála svou největší roli během sporu o rybolovná práva známého jako Tresčí války v letech 1972 až 1976, kdy lodě pobřežní stráže přeřezávaly vlečné sítě britských a západoněmeckých trawlerů, což vedlo ke střetům s válečnými loděmi Royal Navy a remorkéry britského ministerstva zemědělství, rybolovu a výživy. Cílem islandské pobřežní stráže bylo prosadit sporné rozšíření výlučné ekonomické zóny Islandu. Taktikou byly střety mezi islandskými dělovými čluny a britskými válečnými loděmi zahrnující narážení. V letech 1975 až 1976 bylo poškozeno nejméně 15 britských fregat, pět islandských hlídkových člunů a jedna britská zásobovací loď. Island nakonec dosáhl své celkové ambice rozšířit svou výhradní rybolovnou zónu na 200 námořních mil (370 km) do června 1976.
.svg)
.jpg)
.jpg)
