PROFILPELAJAR.COM

Isenthal
	Pohled na centrum obce
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°54′39″ s. š., 8°33′46″ v. d.
Nadmořská výška	771 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Uri
	Isenthal Isenthal, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	60,97 km²
Počet obyvatel	483 (2018)
Hustota zalidnění	7,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.isenthal.ch
PSČ	6461
Označení vozidel	UR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isenthal je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 7 kilometrů severozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Isental v nadmořské výšce 771 metrů. Žije zde 483^[1] obyvatel.

Geografie

Isenthal leží na západní straně jezera Urnersee v odlehlém, hustě zalesněném bočním údolí, kterým protéká potok Isentaler, v nadmořské výšce asi 780 metrů. Obec je obklopena vysokými horami a leží v místě, kde se Isental (na rozdíl od obce se píše bez h) rozděluje na údolí Grosstal a Kleintal (Chlital) s potokem Chlitalerbach. Isentalerbach nakonec protéká úzkou roklí dolů k jezeru Urnersee.

Z malé osady Isleten, která patří k sousední vesnici Bauen (část obce Seedorf), vede při vstupu do Isentalu úzká, klikatá silnice vzhůru do vnitřního údolí k vesnici Isenthal. Nejvýše položená osada v obci Isenthal leží na vrcholu Gitschenen Alp.

Pouze 35 ha, tj. 0,6 % rozlohy obce, tvoří sídelní oblasti. Z toho je 20 ha stavebních pozemků, 2 ha průmyslových pozemků a 12 ha dopravních ploch. Rozsáhlejší je zemědělská plocha s rozlohou 1702 ha, což představuje podíl 27,9 %. Mezi ně patří rozsáhlé alpské oblasti. Ty se rozkládají na ploše 1352 ha. Naproti tomu pouze 350 ha tvoří louky a orná půda. Kromě toho je 1598 ha, tj. 26,2 %, pokryto lesy a lesními porosty. Neproduktivní půda pokrývá téměř polovinu území obce, přesněji 2764 ha, tj. 45,3 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace (vysoké hory) nebo o oblasti s neproduktivní vegetací (vysokohorská vegetace).

Isenthal sousedí na západě s obcí Wolfenschiessen (kanton Nidwalden), na severozápadě s Beckenriedem, na severu s Emmettenem (oba také v Nidwaldenu) a Seelisbergem, na východě s Lucernským jezerem a Seedorfem a na jihu s Attinghausenem a obwaldenskou obcí Engelberg.

Historie

Obec připomínána před rokem 1280 pod názvem Yseltal.^[2] Názvy polí naznačují, že Isenthal byl osídlen mezi 5. a 9. stoletím. Prvními obyvateli byli pravděpodobně lovci a pastevci, kteří stoupali po strmých stezkách do tohoto divokého vysoko položeného údolí nebo údolí osídlili shora, tedy z Nidwaldenu. Isenthal patřil k farnosti Altdorf a od roku 1591 k Seedorfu, odkud již získal pastorační péči. Ta byla roku 1621 zkrácena. Kaple svatého Theodula je doložena v roce 1409, současný stejnojmenný kostel byl postaven v letech 1819–20. Obec Iseltal vznikla jako samostatná již v roce 1407, v roce 1774 byl zřízen obecní soud a úředník. Spolu se Seelisbergem a Bauenem vytvořil Isenthal desátou genossame (obec) Uri a vyslal svého zástupce do okresní rady.^[2]

Lesy byly vždy největším zdrojem půdy v Isentalu a spolu s vysokohorským zemědělstvím a chovem dobytka tvořily jeden z hlavních zdrojů příjmů. Isenthal zažil hospodářský rozmach na přelomu 16. a 17. století, kdy Hans Jakob Madran začal v Kleintalu těžit železnou rudu. V 19. století bylo domorodým odvětvím česání a tkaní hedvábí. V Isletenu se usadily obchodní a od roku 1853 i průmyslové podniky. Skromný cestovní ruch se rozvíjel od konce 19. století. Silnice Isleten–Isenthal byla postavena v roce 1901. Spojení se zbytkem kantonu tehdy vedlo pomocí lodní dopravy z Isletenu. Teprve dokončení silnice Isleten–Seedorf, vedoucí těsně podél břehu jezera, v roce 1951, poprvé umožnilo příjezd vozidel do Isenthalu pozemní cestou. Toto napojení na silniční síť mělo velký vliv na hospodářský rozmach obce. Elektrárny Isenthal a Kleintal byly postaveny v letech 1954–1955, resp. 1957.^[2]

Sponzorskými obcemi Isenthalu jsou obec Hergiswil a město Zug.

Obyvatelstvo

Vývoj populace

Za sto let mezi lety 1743 a 1850 došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel (1743–1850: +185,2 %). V 50. letech 19. století došlo k první vlně emigrace (1850–1860: -12,9 %). To však bylo v následujících dvou desetiletích (1860–1880: +36,4 %) více než vykompenzováno. Až do roku 1900 byl počet obyvatel stabilní. Následovala další vlna vystěhovalectví v prvním desetiletí 20. století (1900–1910: -12,9 %). Po deseti letech beze změny došlo v letech 1920–1970 k novému mírnému růstu (+9,6 %). Třetí vlna vystěhovalectví v letech 1970–1990 vedla k tomu, že počet obyvatel v roce 1990 byl stejný jako v roce 1850. V 90. letech 20. století došlo k mírnému přistěhovalectví, ale od roku 2000 počet obyvatel opět stagnuje.

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1743	1799	1850	1860	1880	1900	1910	1920	1950	1970	1980	1990	2000	2005	2010	2015
Počet obyvatel	176	360	502	437	596	595	518	520	550	570	535	505	539	538	524	512

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 99,26 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 0,37 % polštinu a 0,19 % francouzštinu.

Národnostní složení

Všech 538 obyvatel na konci roku 2005 bylo švýcarskými státními příslušníky. Několik málo přistěhovalců pochází původem z Polska a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 538 lidí (99,81 %) švýcarské občanství, z toho jeden člověk měl dvojí občanství.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isenthal na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d STADLER, Hans. Isenthal [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-01-28 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (německy)