Pocházela z rodiny bohatého kožešníka. Odmala chtěla být herečkou. Vyrůstala v Ostravě, kde studovala reálné gymnázium. Po maturitě (1942) v letech 1943–1944 hrála v Českém divadle moravskoslezském v Ostravě. Poté byla přijata na Státní konzervatoř v Praze (1945–1948), absolvovala však již na nově vzniklé DAMU. V roce 1949 nastoupila do Realistického divadla, ale po roce přešla do Městských divadel pražských, kde hrála po celou svou kariéru. Své nejlepší role ve filmu i v divadle si zahrála v průběhu 60. let. K jejím oblíbeným partnerům na divadle patřili například Václav Voska, Josef Bek nebo Felix le Breux. V období normalizace 70. let byla marně získávána ke spolupráci s StB, poté byla jako nepohodlná odsunuta do pozadí. Mezi lety 1971 a 1984 neúčinkovala ve filmech, dostávala však pravidelné příležitosti v televizních inscenacích a televizních filmech.[1]
Krátce byla vdaná za Josefa Aloise Novotného, s nímž měla dceru Kristýnu Novotnou, která o matce napsala životopisný román. Několik let žila s režisérem Ladislavem Rychmanem, který s ní a Josefem Bekem natočil vůbec první videoklip nejen v Československu, ale i na světě, k písničce Dáme si do bytu...;[2] roku 1964 jí svěřil roli ve filmu Starci na chmelu.
Byla silná kuřačka a od roku 1981 věděla, že má rakovinu žaludku.[3] Zemřela o čtyři roky později ve věku 60 let.
Citát
„
Spisovatel, malíř, skladatel, ti všichni mohou odložit svou práci na jinou, šťastnější chvíli, kdy nebudou právě trýzněni fyzickou nebo duševní bolestí. Herec tuto možnost nemá. A je-li zchvácen k smrti, těžce nemocen, je ochoten umřít na jevišti, protože tam je jeho život! Tam jsou všechna jeho zrození, jeho prohry i vrcholy, i jeho konec.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN80-7185-246-5. S. 15.
.jpg)
