Hřbitov v někdejším horním městěMikulově v okrese Teplice v Ústeckém kraji je stále využívané klasicistní pohřebiště původem z 19. století. Památkově chráněný areál zahrnuje kromě samotného hřbitova také hřbitovní kapli a ohradní zeď s bránou. Památková ochrana se vztahovala i na dřevěné lidové kříže tzv. krušnohorského typu, které se však na mikulovském hřbitově do 21. století prakticky nedochovaly.[1]
Historie
Jedním z důvodů památkové ochrany je skutečnost, že hřbitov je považován za důležitý pramen informací, neboť je názornou výpovědí o historii obce a jejích proměnách, včetně výměny obyvatelstva po vysídlení Němců po skončení druhé světové války. Jde rovněž o výrazný historický prvek urbanistické podoby Mikulova.[1]
Hřbitov v dolní části bývalého horního města byl založen na počátku 19. století.[1] Hřbitov, který je ve vlastnictví obce Mikulov, je stále využívaný.[2]
Kříž na konci Hřbitovní ulice u vstupu do hřbitova
Historie Mikulova však začala už mnohem dříve – v prvních letech 15. století, kdy do této oblasti začali přicházet horníci, hledající naleziště stříbra. Nejstarší záznamy o počátcích těžby stříbra jsou z roku 1404 se týkají se jámy Všech svatých.[2] Tato štola je součástí důlního komplexu, skládajícího se ze čtyř štol se samostatnými vchody (štoly Allerheiligen/Všech svatých, Lehnschafter, Liebefrauen/Milá paní a Kreuzstollen), který je pod souhrnným názvem Důlní komplex Lehnschafter od roku 2014 zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[3]
Popis
Hřbitov se nachází na katastrálním území Mikulov v Krušných horách v dolní části města na příkrém svahu nad levým břehem potoka Bouřlivce, jehož údolí na protějším břehu ohraničují východní svahy hory Bouřňáku.[4] Pozemek hřbitova má půdorys lichoběžníku, ohrazeného kamennou zdí, krytou šindelem.[1] Přístup je na severozápadní straně branou z Hřbitovní ulice. Centrální kříž je umístěn před vstupem do areálu hřbitova.[2] Původní dřevěné kříže, které byly rovněž předmětem památkové ochrany, se nedochovaly. Jejich existence je doložená pouze v původním evidenčním listu památky z roku 1963, jehož součástí je i příslušná fotodokumentace.[5]
Kaple
Vstupní brána a zeď, krytá šindelem
Hřbitovní kaple, která slouží jako márnice, je menší objekt, vybudovaný na obdélném půdorysu s polygonální věží nad vstupem. Vstup je na severovýchodní straně budovy. Nad vstupem je štít, v němž je mělká nika se šambránou, ve které je umístěný kamenný kříž. Nahoře štít přecházi v jednu ze stěn osmiboké zvonice. Střecha zvonice má jehlancový tvar a je na vrcholu zakončená makovicí s kovovým křížem.[1]
Zeď a brána
Hřbitov je ze všech čtyř stran obklopen kamennou zdí, která je až na jeden novější úsek ve vrcholových partiích zkosená na obě strany a krytá šindelem.
V ohradní zdi je na severozápadní straně dvoukřídlá kovářsky zpracovaná železná vstupní brána, ohraničená hranolovými cihelnými sloupky. Nahoře je na sloupcích zasazena ozdobná mříž. V mříži je směrem ke středu umístěný oble vyklenutý nápis „JCH BIN DIE AUFERSTEHUNG UND DAS LEBEN“ (česky Já jsem vzkříšení a život) a pod ním je další menší nápis s odkazem na citaci z bible (Jan 11,25). Ve vrcholu mříže je zasazen krucifix s trojlistě zakončenými břevny.[1]
_07.jpg)
.jpg)
_06.jpg)
