Hystaspés

Hystaspés
Narození570 př. n. l.
Úmrtí495 př. n. l. (ve věku 74–75 let)
Povoláníguvernér
DětiDareios I.[1][2]
Artafernes
Artabanus
RodičeArsamés
RodAchaimenovci
PříbuzníPharnaces I (bratr)
Xerxés I.[3], Abrocomes, Arsames, Gobryas, Artobazanes, Ariabignes, Artazostre, Masistes, Achaemenes, Hyperanthes a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ15858840[4] (vnoučata)
Funkcesatrapa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hystaspés (starořecky Ὑστάσπης; staropersky Víštáspa [  ]) byl synem lokálního perského krále Arsama z mladší linie rodu Achaimenovců a otcem pozdějšího velkokrále Dareia I. Jeho životní data lze jen velmi těžko zrekonstruovat, ví se jen, že za vlády Kambýsa II. (530–522 př. n. l.) zastával funkci místodržitele Persidy.[5]

Poté, co Dareios I. nastoupil roku 522 př. n. l. na perský trůn (nebo snad už dříve), spravoval Hystaspés Parthii, kde musel potlačovat nebezpečné povstání proti Dareiově vládě. Podle Behistunského nápisu svedl 8. března 521 př. n. l. s povstalci bitvu u města Višpauzátiš a dosáhl skvělého vítězství.[6] Druhá bitva, v níž sehrál významnou úlohu, se strhla 12. července téhož roku u Patigrabaná[7] rovněž v Parthii. I zde Hystaspés triumfoval.[8] Datum jeho smrti není známo.

Poznámky

  1. ↑ Darius. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. ↑ Hystaspes. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. ↑ Union List of Artist Names. 24. listopadu 2014. Dostupné online. [cit. 2021-05-22].
  4. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  5. ↑ Hérodotos 3, 70.
  6. ↑ Behistunský nápis 35.
  7. ↑ Snad v oblasti dnešního Mašhadu v Chorásánu, viz článek Archivováno 26. 2. 2009 na Wayback Machine. na serveru Livius.
  8. ↑ Behistunský nápis 36.

Literatura

  • HÉRODOTOS. Dějiny. Překlad Jaroslav Šonka. Praha: Academia, 2004. 548 s. ISBN 80-200-1192-7. 
  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  • Oběti ohňům. Výběr z památek staroíránské a středoíránské literatury. Překlad Otakar Klíma. Praha: Odeon, 1985. 347 s. 
  • WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy) 

Externí odkazy