PROFILPELAJAR.COM

Hrobka Dalbergů v Kostelním Vydří
Základní informace
Sloh	pozdní secese
Výstavba	1914 (?)
Poloha
Adresa	Kostelní Vydří, Česko
Souřadnice	49°6′12,23″ s. š., 15°24′58,2″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Dalbergů je pohřebiště šlechtického rodu Dalbergů v Kostelním Vydří v okrese Jindřichův Hradec. Dalbergové byli majiteli nedalekého zámku Dačice. Pohřebiště má podobu obezděného lesního hřbitova, který se nachází na návrší západně od karmelitánského kláštera. Vede k němu lipová alej. Pohřbívalo se tam v letech 1914–1940. Hlavní náhrobek Dalbergů s plastikou Krista na západní straně hřbitova byl vytvořen v pozdně secesním stylu. Kolem hřbitova vede křížová cesta s dvanácti zastaveními, které tvoří kameny s dřevěnými kříži. Hřbitov vlastní Českomoravská generální delegatura Řádu karmelitánů. Hrobka není památkově chráněná a je veřejnosti přístupná.

Seznam pohřbených

Na hřbitově bylo pochováno pět členů šlechtického rodu a čtyři karmelitáni.^{[pozn. 1]} Friedrich Ferdinand z Dalbergu (1822–1908), jeho manželka Kunhuta z Vittinghoff-Schell (1827–1892) a jejich tři neprovdané dcery Helene (1857–1924), Sophie (1861–1937) a Theresia Maria (1866–1893) byli pohřbeni na starém hřbitově v Dačicích.^[2]

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^[3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Dalbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky a další příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Dačice. Rod Dalbergů, který pocházel ze středního Porýní, je doložen od 13. století.^[4] Zde jsou však generace počítány teprve od Filipa Františka z Dalbergu (1635–1693), jehož synové založili dvě linie rodu.^[5] Majitelé Dačic pocházeli ze starší linie (Dalberg zu Wallhausen). Dalbergové byli povýšeni do říšského panského stavu v roce 1653.^[4]^[5] Po vymření rodu Osteinů Johannem Friedrichem Karlem v roce 1809 zdědili Dalbergové statky a panství Malešov, Roztěž u Kutné Hory a Dačice.^[5] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
Po-řadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo úmrtí	Matka	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
1.	7.	Friedrich Egbert (Bedřich Egbert) z Dalbergu^{[pozn. 2]}	29. 1. 1863 Dačice^[6]	Friedrich Ferdinand z Dalbergu 9. 12. 1822 Vídeň – 19. 9. 1908 Dačice	26. 4. 1904 Vídeň: Karoline z Raabu (č. 4)	Pohřben 13. 3. 1914 na novém hřbitově.^[7]	Hlava rodu (1908–1914). Komoří z Wormsu, c. k. komoří.^[7] Majitel statku Dačice (1908–1914). Zemřel ve věku 51 let na degenerativní změny centrálního a periferního nervového systému a chronickou degeneraci srdečního svalu.^[7]^[8]^{[pozn. 3]}
1.	7.	Friedrich Egbert (Bedřich Egbert) z Dalbergu^{[pozn. 2]}	9. 3. 1914 Dačice^[7]	Kunigunde (Kunhuta) z Vittinghoff-Schell zu Schellenberg 1. 3. 1827 Tišnov – 29. 5. 1892 Vídeň	26. 4. 1904 Vídeň: Karoline z Raabu (č. 4)	Pohřben 13. 3. 1914 na novém hřbitově.^[7]
2.		Karolina Ludovika, roz. z Bernhausenu	1845		Josef z Raabu 1832–1882		Narodila se jí dcera: Karolina (1874–1935; č. 4)
2.		Karolina Ludovika, roz. z Bernhausenu	1924		Josef z Raabu 1832–1882		Narodila se jí dcera: Karolina (1874–1935; č. 4)
3.	8.	Josef Dalberg	29. 4. 1906 Dačice	Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)		Tělo bylo vykropeno 20. 10. 1929 v zámecké kapli. Na to byla rakev s ostatky uložena v hrobce v Kostelním Vydří. Slavnostní requiem se sloužilo 21. 10. ráno v patronátním kostele v Dačicích.^[9]	Hlava rodu (1920–1929). Spolumajitel statku Dačice (1914–1929). V roce 1920 zdědil po smrti svého strýce Karla Heriberta z Dalbergu (1849–1920) všechen fideikomisní majetek, tedy majetek v Bavorsku.^[8]^[10] Zemřel ve věku 23 let.
3.	8.	Josef Dalberg	16. 10. 1929 Vídeň (sanatorium Hera)	Karoline z Raabu (č. 4)
4.	(7.)	Karoline, roz. z Raabu	9. 1. 1874 Brno	Josef z Raabu 1832–1882	26. 4. 1904 Vídeň: Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)	Tělo bylo vykropeno 16. 11. 1935 v kostele sv. Vavřince v Dačicích. Na to byla rakev s ostatky uložena v hrobce v Kostelním Vydří. V den pohřbu se ráno sloužilo slavnostní requiem v patronátních kostelech v Dačicích a v Kostelním Vydří.^[11]	Držitelka bronzové čestné medaile Červeného kříže (1915).^[10] Spolumajitelka statku Dačice (1914–1935). Narodily se jí následující děti: 1. Josef (1906–1929; č. 3) 2. Johannes (1909–1940; č. 5)
4.	(7.)	Karoline, roz. z Raabu	13. 11. 1935 Dačice	Ludovika z Bernhausenu (č. 2)	26. 4. 1904 Vídeň: Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)
5.	8.	Johannes (Jan) Dalberg	21. 6. 1909 Dačice	Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)		Tělo bylo vykropeno 25. 4. 1940 v zámecké kapli, poté znovu v kostele sv. Vavřince v Dačicích, odkud bylo pohřbeno do rodinné hrobky v Kostelním Vydří. Slavnostní requiem se sloužilo 26. 4. ráno v patronátním kostele v Dačicích.^[12]	Hlava rodu (1929–1940), ultimus familiae. Majitel statku Dačice (1914–1940, do roku 1935 pouze spolumajitel), Friesenhausen a Erlasse.^{[pozn. 4]} Zemřel v 31 letech na zánět pohrudnice.^[13]^{[pozn. 5]}
5.	8.	Johannes (Jan) Dalberg	21. 4. 1940 Dačice	Karoline Raab (č. 4)

Podle uložení

Hlavní – západní strana

Johannes z Dalbergu (č. 5)

Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)
a Josef z Dalbergu (č. 3)

Karoline, roz. z Raabu (č. 4)

HIC DIEM RESURRECTIONIS EXSPECTAT
JOANNES EVANG.
CAMERARIUS A WORMATIA
LIBER BARO DE DALBERG,
NATUS XXI. JUNII MCMIX,
MORTUS XXI. APRILIS MCMXL.
ULTIMUS GENTIS SUAE.
IN IMAGINE PERTRANSIT HOMO. PS. 38. 7.

HIC DIEM MAGNUM DOMINI EXSPECTAT
FRIDERICUS MARIA CAMERARIUS A WORMATIA, LIBER BARO DE DALBERG,
DOMINUS IN DATSCHITZ, KIRCHWIEDERN ETC.
NATUS XXIX. JANUARII MDCCCLXIII, DEFUNCTUS IX. MARTII MCMXIV.
HUNC SERVUM SUSTOLLE MARIA AD REGNI POLORUM
JUXTA TUAS AEDES REQUIESCERE QUI CUPIEBAT:
QUI SCAPULAS VIVENS PROTEXIT SIGNO SALUTIS,
SPLENDENTI IN COELIS SEMPER NUNC VESTE DONETUR.

SECUTUS EST EUM FILIUS SUUS PERDILECTUS
JOSEPHUS CAMERARIUS A WORMATIA, LIBER BARO DE DALBERG,
SUIS PARENTIBUS DATUS DIE 29. APRILIS 1906
AD AETERNITATEM REVOCATUS DIE 16. OCTOBRIS 1929.
„BEATI MISERICORDES, QUONIAM IPSI MISERICORDIAM CONSEQUENTUR“ (MATTH. 5. 7.).

CARITAS NUMQUAM EXCIDIT. I. COR. XIII. 8.
HIC DIEM RESURRECTIONIS EXSPECTAT
CAROLINA CAMERARIA A WORMATIA,
LIBERA DOMINA DE DALBERG, NATA DE RAAB,
POSSESSIONIS IN DAČICE, FRIESENHAUSEN,
ERLASEE SOCIA, NATA BRUNAE, DIE 9. JANUARII 1874
OBIIT DAČICII DIE 13. NOVEMBRIS 1935.
BEATI QUI LUGENT,
QUONIAM IPSI CONSOLABUNTUR. MATTH. V. 5. 
FUIT IN VITA PIA FILIA, SOLLICITA CONIUX,
MATER SUMMAE BENEVOLENTIAE.

Severní strana
Karolina Ludovika, roz. z Bernhausenu (č. 2)

CAROLINA LUDOVICA DE RAAB BERNHAUSEN text pokračuje

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Dalbergů. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Sedmá generace je na dvou řádcích. Zeleným orámováním je zvýrazněn Bedřich Karel Antonín z Ostein-Dalbergu (1787–1814), který v roce 1809 zdědil panství Dačice po Osteinech. Modře je zvýrazněna Marie Anna z Dalbergu (1891–1979), jíž vymřel rod Dalbergů po přeslici. Narodilo se jí sedm dětí, z nichž nejstarší syn Franz Karl princ zu Salm-Salm (1917–2011) zdědil v roce 1940 dačický velkostatek.^{[pozn. 6]} Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Bedřich František Karel z Dalbergu
1751–1811

Marie Anna z Greiffenclau zu Vollrads
1756–1829

Bedřich Karel Antonín z Ostein-Dalbergu
1787–1814

Karel Antonín Maxmilián z Dalbergu
1792–1859

Marie Charlotta Sturmfederová z Oppenweileru
1791–1886

Bedřich Ferdinand František z Dalbergu
1822–1908

Marie Kunhuta von Vittinghoff gen. Schell zu Schellenberg
1827–1892

2. Karolina Ludovika Bernhausenu
1845–1924

Josef z Raabu
1832–1882

Ludwiga z Dalbergu
1847–1918

Jindřich Horneck z Weinheimu
1843–1896

Karl Heribert z Dalbergu
1849–1920

Maria Gabrielle Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden
1854–1936

Marie z Dalbergu
1856–1925

Kurt Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden
1852–1916

1. Bedřich Egbert z Dalbergu
1863–1914

4. Karoline z Raabu
1874–1935

Helene z Dalbergu
1857–1924

Eberhard z Degenfeld-Schonburgu
1844–1899

Karolína z Dalbergu
1851–1929

Sophie z Dalbergu
1861–1937

Terezie Marie z Dalbergu
1866–1893

Marie Josefína z Dalbergu
1884–1897

Marie Gabriela z Dalbergu
1889–1900

Maria Anna z Dalbergu
1891–1979

Franz Emanuel Salm-Salm zu Salm
1876–1964

3. Josef Maria Friedrich z Dalbergu
1906–1929

5. Johannes Evangelist z Dalbergu
1909–1940

Galerie

Čtyři hroby Dalbergů na západní straně
Hrob Karoliny z Raabu, roz. z Bernhausenu

Odkazy

Poznámky

↑ Řád karmelitánů začal v Kostelním Vydří působit od roku 1908, kdy přišel z Rakouska na pozvání barona Friedricha Egberta Dalberga.^[1]
↑ Pokřtěn 30. ledna 1863 jako Friedrich August Egbert Karl Ludwig Hubert Georg Franz v. Sal. Gabriel.^[6]
↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Degenerative Veränderungen des centralen und periferen Nervensystems, chronische Herzmuskelentartung.^[7]^[8]
↑ Po jeho smrti velkostatek v Dačicích a statky v Bavorsku zdědil Franz Karl Salm zu Salm (1917–2011), nejstarší syn Johannovy sestřenice Marie Anny, rozené Dalbergové (11. 3. 1891 – 22. 2. 1979).^[13]
↑ Bisová a Mikeš uvádějí, že zemřel podobně jako jeho bratr na degenerativní onemocnění srdce.^[14]
↑ Franz Karl bojoval za druhé světové války v řadách wehrmachtu, byl zraněn a nakonec na ruské frontě i zajat.^[14] V roce 1945 byl jeho velkostatek se zámkem zestátněn na základě Benešových dekretů.

Reference

↑ BISOVÁ, Jana; MIKEŠ, Jan. Zámek Dačice. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2012. 110 s. ISBN 978-80-85033-39-7. S. 52. Dále jen Zámek Dačice.
↑ Zámek Dačice, s. 47
↑ Státní zámek Dačice: Rodokmeny [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Zámek Dačice, s. 29
↑ ^a ^b ^c MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 56.
↑ ^a ^b Matrika narozených 1825–1886, rok 1863, Dačice, kniha 6, fol. 131 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Matrika zemřelých 1864–1915, rok 1914, Dačice, kniha 17, fol. 435 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c JEŘÁBKOVÁ, Barbora. Předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a Kunigundy Dalbergové roz. Vittinhoff-Schellové. České Budějovice, 2013 [cit. 2024-09-30]. 65 s. Bakalářská. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Miroslav Novotný. s. 25. Dále jen Předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a Kunigundy Dalbergové roz. Vittinhoff-Schellové. Dostupné online.
↑ Parte – Josef Dalberg [online]. Poštovní historie Dačic, 2019-02-04 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Zámek Dačice, s. 57
↑ Parte – Karolina Dalbergová [online]. Poštovní historie Dačic, 2019-02-04 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
↑ Parte – Johannes Dalberg [online]. Poštovní historie Dačic, 2019-02-04 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a Kunigundy Dalbergové roz. Vittinhoff-Schellové, s. 26
↑ ^a ^b Zámek Dačice, s. 58