Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy se nacházela v obci Hukvaldy. Lokalita zahrnovala středověký hrad Hukvaldy na vrcholu kopce, na jehož svazích se rozkládá historická hradní obora. Přírodní památka byla k 27. červenci zrušena a nahrazena přírodní památkou Hukvaldy.[2]
Lesní porost má charakter bučiny, staré 160–240 let. Sedm buků lesních bylo vyhlášeno za památné stromy. Staré stromy, v jejichž dutinách hnízdí holub, krutihlav, datel, strakapoud či lejsek, jsou stejně jako sušiny a torza stromů v lokalitě záměrně ponechávány. Nerozložené bukové listí brání vzniku bohatšího bylinného podrostu. Obora, která se zahrnuje krom přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy také vrchol Kazničov (601 m), má rozlohu 457 ha a bylo v ní napočítáno cca 140 kusů daňčí a 120 kusů mufloní zvěře.
První zmínka o oborním chovu pochází z roku 1567. V tomto roce byla obora pro vysokou zvěř založena olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova. Zdá se, že biskupa k tomu vedly reprezentační důvody. Po celé období episkopátu biskupa Prusinovského máme doloženu snahu o získávání zvěře do obory jak z oborních chovů císařských statků ve východních Čechách, tak od aristokracie z celé Moravy. Zvěř byla odchytávána také na dalších biskupských statcích. Obora zřízená v podhradí hradu Hukvaldy zároveň poskytovala možnost pozorovat zvěř přímo ze zámku a je zde doložena i snaha ochočit si zvěř tak, aby se nebála lidí a na samotný hrad docházela.
Reference
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-03-05].
- ↑ Hradní vrch Hukvaldy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
Literatura
- ŠTĚPÁN, Jan. Obora na Hukvaldech ve druhé polovině 16. století aneb oslavenec má 440 let. In: Práce a studie Muzea Beskyd. Společenské vědy. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2007. ISBN 978-80-86166-22-3. Svazek 18. S. 24–39.
Externí odkazy
