Hrádečná (německySperbersdorf[3]) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí pět kilometrů severně od Chomutova a dva kilometry jihovýchodně od Blatna v nadmořské výšce okolo 525 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století. Patřila nejprve k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka, pěstování zemědělských plodin a prodej dřeva. Od roku 1956 je částí obce Blatno. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Název
Název vesnice vznikl z osobního jména Sperber, podle kterého byl pojmenován první statek (Sperbershof) a po vzniku dalších usedlostí se jméno přeneslo na celou osadu. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sperberszdorff (1477), w Ssperdrstorff (1552), na vsi Ssperbersdorffu (1561) nebo Sperbersdorf (1847).[4] Německý název Sperbersdorf se používal až do roku 1952, kdy se při určování českého názvu vyšlo z německého slova Sperre (závora, uzávěr). Hrádečná tedy znamená vesnice, která uzavírá cestu.[5]
Historie
Ojedinělé využívání krajiny v okolí Hrádečné během pravěku dokládá depot zbraní z doby římské. Byl nalezen v roce 2003 jihovýchodně od vesnice poblíž hranice katastrálního území Březenec. Uložen zde byl nejspíše na rozhraní starší a mladší doby římské. Obsahoval železné hroty kopí nebo oštěpů, meč a komponenty štítů. Vzhledem k jeho uložení na místě vzdáleném od soudobých sídlišť a pohřebišť se předpokládá určitá symbolickou funkci depotu.[6]
První písemná zmínka o Hrádečné pochází z roku 1477,[7] ale Binterová odkazuje na listiny řádu německých rytířů z chomutovské komendy, podle kterých se Hrádečná dostala do řádového majetku v období 1382–1386.[5] Po roce 1411, kdy řád chomutovské panství ztratil, střídala vesnice majitele bez podrobnějších zpráv. Posledním majitelem panství byl Jiří Popel z Lobkovic, kterému byl majetek zabaven a rozprodán. Hrádečnou koupil roku 1605 Adam Hrzán z Harasova a připojil ji k červenohrádeckému panství, jehož součásti zůstala až do roku 1850.[5]
Třicetiletá válka se vesnice nejspíš nedotkla. Podle Berní ruly z roku 1654 byly zdejší domy v dobrém stavu a hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka a prodej dřeva v Chomutově.[8]
Hrádečná byla zemědělskou vsí. Na konci devatenáctého století necelou polovinu katastru tvořila orná půda, asi třetinu pokrýval les a zbytek se dělil mezi louky, pastviny a neobhospodařovanou půdu. Pracovali zde dva ševci a zbytek obyvatel se živil zemědělstvím. Typickými plodinami byly brambory, zelí, jablka a samozřejmě obiloviny (žito, oves a ječmen). Ve stejném období se zde choval hovězí dobytek, kozy a prasata.[9]
Přírodní poměry
Katastrální území Hrádečná měří 4,04 km²[10] a tvoří ho mírně zvlněná plošina na východě přibližně ohraničená tokem Březeneckého potoka. Na západě prudce spadá do Bezručova údolí, kde hranici tvoří přibližně tok Chomutovky. Výškový rozdíl mezi horní hranou a dnem údolí zde činí asi 150 m. Nejvyšším bodem katastrálního území je kóta s nadmořskou výškou 579 m n. m. jihozápadně od vesnice. Samotnou vesnicí protéká drobná bezejmenná vodoteč, která je pravostranným přítokem Březeneckého potoka.
Při sčítání lidu v roce 1921 byli všichni obyvatelé Hrádečné německé národnosti a s výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[14] Podobně tomu bylo i v roce 1930, kdy zde kromě Němců žil jediný Čech a všichni obyvatelé byli katolíky.[15]
Počet obyvatel se od devatenáctého století až do druhé světové války pohyboval kolem sto padesáti. Po odsunu sudetských Němců se snížil na třetinu a dále klesal, až se vesnice téměř vylidnila. Teprve po roce 1990 se začal počet obyvatel zvedat a v roce 2011 dosáhl téměř poválečné úrovně.
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Blatno.
Obecní správa
Po zrušení poddanství se Hrádečná stala samostatnou obcí, ale roku 1869 byla součástí obce Blatno. V období 1880 až 1930 byla znovu samostatnou obcí a jako samostatná obce se uvádí i v roce 1950.[18] Od roku 1956 je opět jednou z blatenských místních částí.[19]
Hrádečná je dnes přístupná místní komunikací, které odbočuje ze silnice III/2521 (Chomutov–Blatno) a ve vesnici končí. Autobusová zastávka se nachází v místě odbočky ze silnice. Historická komunikace, která vede z východu od silnice III/2524 (Březenec–Blatno), má dnes podobu nepříliš kvalitní polní cesty. Hrádečnou neprochází žádná turisticky značená trasa ani cyklotrasa.
Pamětihodnosti
Kaple Početí Panny Marie z 19. století opravená v roce 1995 a znovu v roce 2012, kdy byla navíc vybavena novým triptychem.[21][22]
Ve vesnici se dochovalo několik selských hrázděných domů typických pro oblast Krušných hor.[23]
Muzeum Československého opevnění z let 1936–1938 Na Kočičáku se nachází v jižní části katastru. Tvoří ho několik zrekonstruovaných řopíků a ukázky protitankových překážek.
Bergrutsch – terénní zbytky zaniklého opevnění na ostrožně, která vybíhá do Bezručova údolí.[24]
↑Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
↑PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 144.
↑ abcBINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN80-7277-173-6. Kapitola Hrádečná, s. 24–25.
↑PŮLPÁNOVÁ-RESZCZYŃSKA, Agnieszka; PŮLPÁN, Marek; ONDRÁČKOVÁ, Lenka. Depot zbraní z doby římské v krušnohorské Hrádečné, okr. Chomutov. Archeologické rozhledy. Prosinec 2018, roč. LXX, čís. 4, s. 556, 586.
↑BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN80-238-6410-6. Kapitola Hrádečná, s. 99. Dále jen Binterová 2000.
↑JEŽIL, František. Hrádečná. Nástup [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08.
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-12-31 [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01.
↑DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. Kapitola Bolebořská vrchovina, s. 115.
↑CENIA. Klasifikace půdních typů podle TKSP [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-07-31]. Dostupné online.
↑RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN0231-5076.
↑ Oživlá kaplička Panenky Marie v Hrádečné. S. 3. Blatenská blatka [online]. Obec Blatno, 2013-05 [cit. 2014-07-31]. Roč. III, čís. 1, s. 3. Dostupné online.
↑ Velký svátek v Hrádečné. S. 3. Blatenská blatka [online]. Obec Blatno, 2013-04 [cit. 2014-07-31]. Roč. IV, čís. 1, s. 3. Dostupné online.
↑Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Blatno, s. 453.
↑DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN978-80-7277-489-0. Kapitola Bergrutsch, s. 12.
Literatura
BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN80-238-6410-6. Kapitola Hrádečná, s. 97–101.
BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN80-7277-173-6. Kapitola Hrádečná, s. 24–25.