Hořice (zámek)

Hořice
Základní informace
Slohgotika, baroko
Výstavba13. století
Přestavba16. století, 1749, 1954
Další majiteléRašínové z Rýzmburka,Pernštejnové, Smiřičtí ze Smiřic, páni z Hodkova, Valdštejnové, Strozziové
Současný majitelMěsto Hořice
Poloha
AdresaHořice, ČeskoČesko Česko
UliceRiegrova
Souřadnice50°22′12,72″ s. š., 15°38′8,7″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky32051/6-1160 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webhttps://www.zamek-horice.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořice jsou barokní zámek ve stejnojmenném městě v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Součástí areálu zámku je gotická tvrz. Zámek je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[1]

Historie

Pravděpodobně ve 13. století na tomto místě byla postavena tvrz. Koncem 15. století byla tvrz přestavěna v pozdně gotickém slohu. Tvrz byla chráněna příkopem a valem. Koncem 15. století je zde připomínán rod Rašínů z Rýzmburka. Poté se majitelé rychle střídali, tvrz byla v držení Valdštejnů, pánů z Pernštejna, z Chlumu, z Hodkova. Roku 1538 prodal Bernard Žehušický z Nestajova hořický statek Zikmundu Smiřickému ze Smiřic.[2]

Smiřičtí ze Smiřic sídlo upravili. Renesanční zámek byl postaven kolem tvrze. Po bitvě na Bílé Hoře získal zámek Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti roku 1635 připadl zámek Jakubu Strozzimu. Po něm statek zdědil Petr Strozzi. Ten roku 1635 padl v tureckých válkách a jeho vdova statek pražskému arcibiskupství ke zřízení nadace pro invalidní důstojníky a vojáky. Roku 1743 stát převzal správu statků stát. O šest let později zámek vyhořel.[2] Byl přestavěn do barokní podoby.[3]

Průčelí zámku

Zámek se stal v roce 1775 jedním z cílů selského povstání. I přes velkou výzbroj byla tvrz dobyta. Sedláci si vynutili od vrchnosti lejstro o zrušení poddanství a roboty. To však platilo pouze do bitvy u Chlumce.[4] Budova byla ještě několikrát upravována v 18. a 19. století. Byla využívána jako kanceláře hořického panství, invalidovna, archiv i škola. Na začátku 20. století byla zbořena brána. Později byl zbořen i panský pivovar, sladovna, pivovarské kůlny i lednice. V areálu zámecké zahrady bylo postaveno sídliště Pod Lipou.[5]

Od roku 1945 zde sídlilo ředitelství Státních lesů spravující rozsáhlé území. Od roku 1954 byl zámek v držení Lesní správy. Z této doby také pochází také poslední výrazná přestavba zámku. Po rozpadu Československa zde sídlily Lesy ČR. Roku 2016 vzniknul spolek STROZZI - spolek přátel hořického zámku.[6] V roce 2017 hořické zastupitelstvo odsouhlasilo koupi zámku.[7]

Popis

Gotická tvrz z konce 14. století je obklopena novostavbou zámku. Tvrz je postavena na lichoběžníkovém půdorysu. Místnosti jsou pravidelně řazeny kolem střední osy s valenou klenbou. Pod tvrzí jsou zachovány klenuté sklepy.[8]

Zámek je jednopatrová jednokřídlá budova. Průčelí je členěno patrovou římsou. Nachází se zde stopy sgrafit a vikýř s volutami.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b zámek s tvrzí - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b S.R.O, Turistika cz. Hořice - barokní zámek. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Hořice, Hořice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Historie zámku :: Strozzi-spolek-pratel-horickeho-zamku. www.zamek-horice.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ https://www.kudyznudy.cz/aktivity/barokni-zamecek-horice
  6. ↑ Současnost zámku :: Strozzi-spolek-pratel-horickeho-zamku. www.zamek-horice.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ PECLINOVSKÁ, Veronika. Hořice mají se svým zámkem velké plány. Jičínský deník. 2018-01-05. Dostupné online [cit. 2021-02-18]. 
  8. ↑ Detail dokumentu - G0214905. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy