Housenice červená
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída	Sordariomycetes
Řád	masenkotvaré (Hypocreales)
Čeleď	Cordycipitaceae
Rod	Cordyceps
Binomické jméno
Cordyceps militaris Fr.; 1818
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Housenice červená (Cordyceps militaris) je vřeckovýtrusá houba, která parazituje na kuklách motýlů. Z hlediska taxonomie patří do čeledi Cordycipitaceae, do rodu Cordyceps. Byla popsána v roce 1753 Carlem Linné a dostala jméno Clavaria militaris. V roce 1833 byl druh přejmenován německým mykologem J. H. F. Linkem na nynější Cordyceps militaris.^[1]

Rod Cordyceps byl historicky řazen do čeledi Clavicipitaceae na základě morfologické podobnosti válcovitých vřecek se zesílenými vrcholy, vláknitých askospor, které se často rozpadají. Na základě fylogeneze došlo k oddělení čeledi Cordycipitaceae, do které patří housenice červená a většina dalších druhů Cordyceps, které vytvářejí jasně zbarvená, dužnatá stromata. Nedávno byla navržena čeleď Ophiocordycipitaceae, která zahrnuje druh housenice čínská a další druhy, které se vyznačují tmavě pigmentovanými, tuhými stromaty.^[2]

Houba vytváří dva až pět centimetrů vysoké, kyjovité, žlutooranžové plodnice, které vyrůstají z kukel motýlů. Stélka je obalena stromatem, v němž jsou uloženy vlastní plodnice, perithecia. To dává povrchu hrubý, skvrnitý vzhled. Vnitřní houbová tkáň má bělavou až světle oranžovou barvu.^[3]

Vřecka jsou dlouhá, válcovitá. V každém vřecku se vytváří 8 askospor. Spory jsou hladké, dlouhé, často septované a nepohyblivé. V období zralosti se rozpadají na 2–4,5 × 1–1,5 μm velké subspory.^[4]

Podobně jako ostatní druhy rodu Cordyceps je housenice červená entomopatogen, neboli patogen hmyzu. K infekci dochází prorůstáním spor do hemocoelu, kde se houba začne množit a požírat tkáně hostitele, což vede k úhynu hmyzu. Pokud jsou podmínky prostředí příznivé, houba znovu vyrůstá z hmyzího těla a vytváří askospory (u pohlavně se rozmnožujících forem) nebo vegetativní konidie (u nepohlavního rozmnožování), které se uvolňují do prostředí, aby je získali noví hostitelé.^[5]

Housenice červená se vyskytuje na celé severní polokouli v listnatých a smíšených lesích. Houba byla nalezena také na území České republiky, a to konkrétně na Třeboňsku a Jihlavsku.^[1]

Pro kultivaci housenice červené ve velkém měřítku byla vyvinuta řada biotechnologických postupů. Jako substrát lze použít kukly bource morušového, rýže, brambory či v tekutá živná média. Tím se housenice červená stala lákavou alternativou housenice čínské, která se v laboratorních podmínkách kultivuje obtížně. Housenice červená navíc při kultivaci in vitro obsahuje podobné složení bioaktivních látek jako při volnému růstu v přírodě.^[6][7][8]

Složení obsažených bioaktivních látek se mezi jednotlivými plodnicemi liší, ale houba obsahuje především polysacharidy, karotenoidy a nukleosidy – adenosin, kordycepin. Právě pro kordycepin se tato houba stala známou. Jedná se o sloučeninu, která vykazuje protizánětlivé, protivirové, protinádorové či hypoglykemické účinky. Kordycepin je také schopný vyvolat buněčnou a humorální imunitní odpověď.^[8]

Kordycepinová kyselina byla izolována z příbuzného druhu, C. sinensis, jako „nová“ sloučenina v roce 1957 indickými vědci, ale roku 1963 bylo americkými vědci zjištěno, že se jedná o D-mannitol, který se vyskytuje i v jiných druzích hub. ^[9] Mannitol je monosacharid, který je využíván jako diuretikum nebo jako sladidlo vhodné pro diabetiky.^[1]

Po staletí se používá v tradiční čínské medicíně, ačkoli endemický druh housenice čínská (Ophiocordyceps sinensis, dříve Cordyceps sinensis) je mnohem známější. Průmyslové odvětví v Číně se zabývá fermentací a komerčním pěstováním C. militaris ve velkém měřítku. V roce 2023 bylo v Číně schváleno minimálně 36 zdravotně prospěšných potravin připravených z této medicinální houby. Mycelia ve formě prášku či kapslí jsou komerčně schváleny a mohou být označeny, že mají příznivé účinky na ledviny a plíce a jsou účinné proti kašli, astmatu, hlenu, únavě, závratím, a dalším onemocněním. Navíc od roku 2009, kdy ji čínské ministerstvo zdravotnictví uznalo za „novou potravinu“, je hojně konzumována jako běžná potravina.^[10][11]

Odborné studie z let 2020 a 2021 poukazují na potenciál kordycepinu jako antivirové látky proti SARS-CoV-2.^[12]

V Evropské unii zatím C. militaris není schválená k prodeji jako složka potravin či doplňků stravy, na rozdíl od C. sinensis, která je uvedena v dokumentech „Katalog potravin nového typu v EU“ či „Compendium of Botanicals“ (EFSA). I přesto však nebyla úřadem EFSA ani EK schválena tvrzení o zdravotních přínosech houby.^[8]

Možné zdraví prospěšné účinky C. militaris byly zkoumány v mnoha studiích a jsou často shodné s C. sinensis, avšak většina těchto výzkumů byla prováděna na zvířecích modelech.^[13]

• Zvýšení výkonu při cvičení
• Účinky proti stárnutí
• Protinádorové účinky
• Pomoc při léčbě diabetu 2. typu
• Prevence kardiovaskulárních onemocnění
• Pomoc v boji proti zánětu

• Clavaria granulosa Bulliard 1791
• Clavaria militaris Liné 1753
• Corynesphaera militaris (L.) Dumortier 1822
• Hypoxylon militare (L.) Mérat 1821
• Sphaeria militaris (L.) Ehrhart 1821
• Torrubia militaris (L.) Tulasne & C. Tulasne
• Xylaria militaris (L.) Gray 1821

• Obrázky, zvuky či videa k tématu housenice červená na Wikimedia Commons
• Taxon Cordyceps militaris ve Wikidruzích