PROFILPELAJAR.COM

Horochiv ; Горохів
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	50°29′58″ s. š., 24°45′54″ v. d.
Nadmořská výška	213 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2 / UTC+3
Stát	Ukrajina
Oblast	Volyňská
Rajón	Lucký
	Horochiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,2 km²
Počet obyvatel	8 925 (2022)
Hustota zalidnění	795,5 obyv./km²
Správa
Vznik	1240
Oficiální web	gorokhivrada.gov.ua
Telefonní předvolba	3379
PSČ	45700–45702
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horochiv (ukrajinsky Горохів, rusky Горохов, polsky Horochów, německy Horochiw), je město v Luckém rajónu v jižní části Volyňské oblasti na Ukrajině, asi 100 km severovýchodně od Lvova. Město je jedním z nejstarších historicky doložených sídel Volyně.

Žije zde přibližně 8 900^[1] obyvatel.

V Horochivu je sídlo jednotného územního společenství Horochivská městská komunita (ukrajinsky Горохівська міська громада), které má rozlohu 498,1 km² a ve které v roce 2020 žilo 24 709 obyvatel. V této komunitě je město Horochiv a tyto obce:

Bystrovycja, ukrajinsky Бистровиця
Vatyn, ukrajinsky Ватин
Vatynec, ukrajinsky Ватинець
Vilchivka, ukrajinsky Вільхівка
Volycja-Družkolipska, ukrajinsky Волиця-Дружкопільська
Desjatyna, ukrajinsky Десятина
Dibrova, ukrajinsky Діброва
Žuravnyky, ukrajinsky Журавники
Zvynjače, ukrajinsky Звиняче
Zelenolužne, ukrajinsky Зеленолужне
Kvasiv, ukrajinsky Квасів
Kovbaň, ukrajinsky Ковбань
Kozjatyn, ukrajinsky Козятин
Krasiv, ukrajinsky Красів
Kryžova, ukrajinsky Крижова
Kumovišče, ukrajinsky Кумовище
Lemešiv, ukrajinsky Лемешів
Markovyči, ukrajinsky Марковичі
Myrkiv, ukrajinsky Мирків
Myrne, ukrajinsky Мирне
Myslyni, ukrajinsky Мислині
Novosilky, ukrajinsky Новосілки
Ozerci, ukrajinsky Озерці
Ochlopiv, ukrajinsky Охлопів
Oščiv, ukrajinsky Ощів
Pečichvosty, ukrajinsky Печихвости
Pidberezzja, ukrajinsky Підбереззя
Pirvanče, ukrajinsky Пірванче
Poljuchne, ukrajinsky Полюхне
Pustomyty, ukrajinsky Пустомити
Račin, ukrajinsky Рачин
Silce, ukrajinsky Сільце
Skabarivščyna, ukrajinsky Скабарівщина
Skobelka, ukrajinsky Скобелка
Sofiivka, ukrajinsky Софіївка
Starostav, ukrajinsky Старостав
Strilče, ukrajinsky Стрільче
Tereškivci, ukrajinsky Терешківці
Umanci, ukrajinsky Уманці
Choloniv, ukrajinsky Холонів
Jarivka, ukrajinsky Ярівка

Historie

Město bylo založeno v roce 1240. První písemná zmínka o tomto sídle je v Ipaťjevském letopise. Magdeburské právo bylo Horochivu uděleno v roce 1600.

Během první světové války v letech 1916–1917 Horochivem procházela fronta mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou.^[2]

V období druhé polské republiky mezi roky 1918–1939 byl Horochiv okresním městem. V roce 1937 zde žilo 7 800 obyvatel, z nichž 40 % tvořili Židé.

24. června 1941 město dobyla nacistická armáda. Ještě v tomto roce zde došlo k násilí na židovském obyvatelstvu. V srpnu 1941 donutilo gestapo a místní policie 300 Židů vykopat si vlastní hromadný hrob, než byli všichni zastřeleni a pohřbeni.

Nacisté v městě vytvořili židovské ghetto, které existovalo do 8. září 1942. Ten den bylo ghetto zlikvidováno a zastřeleno bylo okolo 3 000 obyvatel města.^[3]

Během volyňského masakru v letech 1943–1944 se Horochiv stal útočištěm pro zhruba 1200 utečenců z okolních obcí. Nacisté z těchto lidí – převážně Poláků – vytvořili 150členný Schutzmannschaft, který spolupracoval s Banderovou Ukrajinskou povstaleckou armádou.^[4]

Doprava, geografie

V městě je významná železniční stanice trati Lvov–Luck a zastavují tu autobusy na téže trase.

Horochivem protéká řeka Styr. Ve městě se nachází 200 let starý park s rozlohou 7 hektarů.

Významní rodáci

Jan Dzierżysław Tarnowski (1835–1894), polský politik

Reference

↑ ^a ^b Ukrajinská státní statistická služba: Чисельність наявного населення Українина 1 січня 2022. Kyjev: Ukrajinská státní statistická služba. Dostupné online.
↑ ORŁOWICZ, Mieczysław. Ilustrowany przewodnik po Wołyniu: z 101 ilustracjami i mapką województwa. Luck: nakł. Wołyńskiego Towarzystwa Krajoznawczego i Opieki nad Zabytkami Przeszłości w Łucku, 1929. Dostupné online. (polsky)
↑ ALTMAN, Ilja. Холокост на территории СССР: Энциклопедия. Moskva: Научно-просветительный центр «Холокост», 2009. ISBN 978-5-8243-1296-6. S. 233. (rusky)
↑ SIEMASZKO, Władysław; SIEMASZKO, Ewa. Ludobójstwo dokonane przez nacjonalistów ukraińskich na ludności polskiej Wołynia 1939-1945. Varšava: von Borowiecky, 2000. ISBN 83-87689-34-3. S. 194. (polsky)