Hornický skanzen Mayrau je technický skanzen, který se nachází v obci Vinařice u Kladna na místě bývalého dolu Mayrau, zvaného také Mayrovka (v letech 1946–1958 důl Fierlinger I, 1958–1990 Gottwald II). Je pobočkou Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Návštěvníkům nabízí prohlídku technických památek zaměřených na dokumentaci a prezentaci hornické činnosti na Kladensku a Slánsku.
Muzeum stojí v západní části obce Vinařice[1] v těsném sousedství věznice Vinařice a pramene Týneckého potoka.
Důl
S hloubením dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna započala uhelná společnost Pražská železářská v roce 1874.[1] Tehdy už byl kladenský revír největším dodavatelem uhlí v českých zemích. Šachta, hluboká 527 m a pojmenovaná po tehdejším předsedovi správní rady společnosti JUDr. Kajetánu Mayerovi,[1] se brzy stala mezi kladenskými doly pojmem. O deset let později byla o padesát metrů dál vyhloubena sdružená jáma Robert. Těžba na dole skončila 30.6. 1997. Následujícího roku byly obě jámy dolu zasypány.[2] Za 120 let důlní činnosti se zde vytěžilo 34 milionů tun uhlí.[1]
Skanzen
Ještě před ukončením provozu byl na dole Mayrau zřízen skanzen, který byl otevřen veřejnosti 19. srpna 1994.[1] V expozici byl uplatněn model „posledního pracovního dne“, tzn. je zde zachován stav, jako by lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli. Návštěvníci procházejí autentickými prostorami s oprýskanými zdmi i původními nápisy a nenatřeným zábradlím.[1] Prožívají s horníkem jeho pracovní den od kantýny až po štolu. Průvodci jsou bývalí horníci, kteří na šachtě pracovali.
Skanzen vystavuje tři těžní stroje. Secesní stroj Ringhoffer pochází z roku 1905, kdy byl zakoupen na Světové výstavě v Paříži.[1] Návštěvníkům je předváděn v provozu. Další těžní stroj Robert je z roku 1932, zažil tedy elektrifikaci dolu. Poslední ze tří strojů nese název Koepe, vyrobila jej firma Ruston roku 1905.[1] Ve 130 m dlouhé štole uvnitř kopce Homole je expozice plně mechanizovaného porubu, ukazuje se zde důlní doprava, vývoj ražby v čase či přetlaková komora.[1] V budově dýmnice najdeme expozice báňského záchranářství, v náraží jámy Robert lampovna a známková kontrola nebo řetízkové šatny. Od roku 2003 tu funguje výstavní galerie.[1] Skanzen organizuje i vycházky po starých důlních dílech vrapické oblasti s průvodcem a spolupracuje s umělci, kteří v areálu pořádají výtvarná symposia a jiné akce. V prodeji je zde turistická známka č. 662.
Skanzen je vyhledávaným místem nejen turistů a zájemců o hornickou historii, ale také filmařů – v jeho prostorách se natočilo několik českých i zahraničních filmů.
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie: Středočeský kraj. Praha: Knižní klub, 2007. 344 s. ISBN 978-80-242-1932-5. Kapitola Důl Mayrau, s. 64–65.
- ↑ Důl Mayrau v datech [online]. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy
| Doly kladensko-rakovnické uhelné pánve |
|
Amálie • Barré • Beata • Belšanka • Bresson • Caroli • ČSA I, II (Anna, Laura, Laušman I, II) • Engerth • Ferdinand • František v Kladně • František v Mutějovicích • Herget • Humboldt I, II • Jan v Dubí • Jan v Libušíně • Jan v Otvovicích • Julius • Kübeck • Ludmila • Marie Anna • Marie Antonie • Max (President Beneš, Fierlinger II, Gottwald I) • Max Egon • Mayrau (Fierlinger I, Gottwald II) • Michael (Layer) • Nosek (Jaroslav, Tuchlovice) + větrná jáma Pustinka • Perun • Prago (František Josef, Zápotocký) + štola Ferdinand (Josef, Prago IV, Antonín IV) • Prokop • Průhon • Rako • Ronna (Gottwald III) • Schöller (Nejedlý I) • Slaný • Stelčoves • Šebestián (Svatý Jan) • Theodor • Thinnfeld • Václav ve Cvrčovicích • Václav v Kladně • Vítek • Wannieck (Generál Svoboda, Nejedlý II) |
.jpg)
