Vesnice Honice je část města Stochov ležící v okrese Kladno Středočeského kraje. Vesnice stojí na severním svahu zvaném Na Hrobce v nadmořské výšce okolo 435 metrů. Archeologické nálezy dokazují pravěké osídlení.
Název
Původní název vsi Hojnice byl odvozen ze staročeského slova hojný (bohatý, veliký, štědrý), resp. ze jména Hojný ve významu ves lidí Hojnových. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Hoynicz (1283), in HOnycz (1330), „in villa Honyczich" (1383 a 1396), Hojnic (1420), z Honic (1456), „ze vsi Hoynicz“ (1457), Honitz a Hoynic (1785), Honitz (1845) a úředně Honice (1854).[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1283.[3] Podle Libora Dobnera pochází první zmínka z roku 1088, kdy byla majetkem vyšehradské kapituly. Ve středověku se vesnice nazývala Hojnice. K majitelům obce patřili vladykové z Honic, ze Svojkova, z Kolovrat a rod Clam Martiniců. Do poloviny 16. století byla rozdělena na dvě části, které roku 1560 spojil Jan Bořita z Martinic a připojil je ke smečenskému panství. V držení rodu Martiniců zůstala až do poloviny 19. století.[4] Na počátku 20. století byla vesnice připojena ke Stochovu.
V obci Honice (384 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Stochova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: dvě cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Honicích, holič, dva hostince, kolář, kovář, tři rolníci, řezník, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika.[5]
Pamětihodnosti
Ve vesnici stojí pozdně empírová kaple z poloviny 19. století s pozdně barokní sochou svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století. Kaple má obdélný půdorys, výklenek ze zvoničkou, nárožní sloupy a z obou stran je prolomena výklenky. Kromě toho se ve vesnici dochovaly ukázky lidové architektury z počátku 19. století (domy čp. 1 a 32).
Galerie
-
Stochov, Honické náměstí
-
Kaple v Honicích
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Honice, s. 676–677.
- ↑ DOBNER, Libor. Honice: ves a její historie. Slánské listy. 2002, roč. 10, čís. 22, s. 10.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 323. (česky, německy)
Externí odkazy
