Heřman Schmidt, též Hermann Schmidt nebo Schmied (1610 – 11. března1678Brno)[1], byl český malíř-freskař raného baroka a bratr laik řádu jezuitů, doložený při výzdobě pražské staroměstské koleje Klementinum a u jezuitů v Brně, kde také zemřel.
O jeho školení je známo jen to, že do řádu vstoupil roku 1641 již jako vyučený malíř. Jako tovaryš pobýval v Itálii a v Německu. Z jeho tvorby se dochovaly jen dva narativní cykly maleb zakladatelů řádu sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského v nejstarší (západní) části Klementina podél Křižovnické ulice, v takzvaném Canisiu, které bylo založeno za Petra Canisia a po něm pojmenováno.
Chodba v prvním patře Canisia s cyklem maleb o životě sv. Františka Xaverského
Dílo
Cyklus 34 obrazů ze života, skutků a zázraků svatého Ignáce z Loyoly, fresky v oválných štukových rámech na fabionech, přízemí západní chodby Klementina (Canisium); kolem 1674
Cyklus 35 obrazů ze života, skutků a zázraků svatého Františka Xaverského, fresky v oválných štukových rámech na fabionech, v 1. patře západní chodby Klementina (Canisium); kolem 1674[2]
Galerie
Výjev z cyklu o Františku Xaverském: vojsko barbarů se dává na útěk před znamením kříže[3]
Výjev z cyklu o Františku Xaverském: světec posílá děti uzdravovat a vyhánět démony [3]