Henryk Górecki se narodil 6. prosince 1933 ve slezské obci Czernica na jihozápadě Polska. Rodina žila skromně, otec Roman byl úředníkem na místní železniční stanici, ale oba rodiče milovali hudbu a byli amatérskými hudebníky. Matka Ortylie zemřela, když byly Henrykovi pouhé dva roky, a řada jeho prvních skladeb je věnována její památce. O několik měsíců později, se otec znovu oženil a přestěhovali se do Rydułtowů. Henryk projevoval zájem o hudbu již v raném věku, ale otec a nová matka jej v tom nejprve nepodporovali, by naopak mu dokonce zakazovali hrát na matčino piano. V roce 1943 si však přece jen prosadil, že se mohl učit hrát na housle u místního amatérského hudebníka Pawla Hajdugy. Hajduga byl svéráznou postavou. Kromě hudby se zabýval výrobou nástrojů, malířstvím a sochařstvím, psal básně i filosofické traktáty.
V roce 1937 upadl při hře na sousedově dvoře a vykloubil si kyčel. Následný hnisavý zánět místní lékař nerozpoznal a dva roky bez adekvátní léčby vedly k nevratným změnám na kostech. Později musel strávit dvacet měsíců v nemocnici v Německu a podrobit se několika operacím. Následky tohoto zranění pak trpěl celý život.
Skladatelské začátky
Pohled na Rydułtowy, kde Górecki učil v letech 1951–1953
V letech 1951–1953 učil na základní škole na předměstí Rydułtowů a v roce 1952 byl přijat na pedagogické oddělení konzervatoře v Rybniku, kde studoval hru na klarinet, housle a klavír a hudební teorii. Čtyřleté studium se mu podařilo zvládnout za méně než tři roky. Z té doby pocházejí také jeho první skladby, převážně písně a drobné klavírní skladby. Příležitostně se pokoušel i o rozsáhlejší díla. V roce 1952 se zabýval zhudebněním balady Adama MickiewiczeŚwitezianka. Skladba však zůstala nedokončena. Ekonomická situace skladatele byla v té době velmi svízelná. Učitelé byli obecně špatně placeni a i notový papír byl v té době těžko dostupný a drahý.
Hudební akademie v Katovicích
Górecki pokračoval ve studiu hudby na Hudební akademii v Katovicích u Bolesława Szabelského, který byl žákem Karola Szymanowského. Stejně jako později Górecki i jeho učitel čerpal inspiraci z polského goralského folklóru. Szabelski podporoval rostoucí sebedůvěru a nezávislost svého žáka a ponechával mu dostatečný prostor, aby mohl rozvíjet své vlastní myšlenky a projekty. Jeho první skladby se tak nesly v duchu neoklasicismu a osvojil si i techniku dvanáctitónové hudby. Akademii absolvoval v roce 1960 s vyznamenáním.
V roce 1959 se oženil s klavíristkou Jadwigou Rurańskou. Měli dvě děti, dceru Annu a syna Mikolaje.
Jeho 1. symfonie, kterou zkomponoval ještě v průběhu studia na Akademii, měla v roce 1961 velký úspěch na Bienále mládeže v Paříži. Na několik let pak do Paříže přesídlil a dále studoval. Velký vliv na něj měli zejména Olivier Messiaen, Roman Palester a Karlheinz Stockhausen.
Vrcholné období
Snímek z provedení skladby Beatus Vir komponované na počest papeže Jana Pavla II.
V roce 1975 byl Górecki jmenován profesorem skladby a později i rektorem na škole v Katowicích, kterou sám absolvoval. Mezi jeho studenty byli např. Eugeniusz Knapik, Andrzej Krzanowski, Rafał Augustyn a jeho syn Mikołaj. Nikdy se nestal členem Komunistické strany a jeho působení na škole bylo ve znamení neustálého zápasu o ochranu školy, jejích studentů a zaměstnanců před zásahy politických orgánů do její činnost. V roce 1979 na svůj post rezignoval na protest proti rozhodnutí vlády nepřipustit návštěvu papeže Jana Pavla II. v Katovicích. Založil zde také místní pobočku Klubu katolických intelektuálů, která se přímo angažovala v boji proti komunistickému režimu. Politicky aktivní byl po celá sedmdesátá a osmdesátá léta. V roce 1991 pak zkomponoval Miserere pro velký sbor jako vzpomínku na policejní násilí.
Hudba Góreckého pokrývá celou škálu hudebních stylů, ale směřuje k relativní harmonické a rytmické jednoduchosti. Je považován za zakladatele tzv. Nové polské školy. Jeho rané práce z první poloviny padesátých let byly komponovány ve stylu Antona Weberna a dalších serialistů té doby. Jeho pověst v té době nezaostávala za jeho současníky a jeho postavení bylo potvrzeno v roce 1960, když skladba Monologhi pro soprán dvě harfy a bicí nástroje získala první cenu v Soutěži mladých polských skladatelů. Až do konce roku 1962 byl publikem festivalu soudobé hudby Varšavský podzim považován vedle Krzysztofa Pendereckiho za vůdce Polské moderní školy.
V polovině šedesátých let a na počátku let sedmdesátých se náhle odklonil od své počáteční kariéry radikálního modernisty a začal komponovat v mnohem tradičnějším a romantičtějším stylu. Tato změna stylu byla avantgardními hudebníky považována za zradu a i když nadále dostával hudební zakázky přestal být považován za nějak zvláště mimořádného skladatele.
Smrt
V posledních desetiletích svého života byl Górecki často nemocen. Premiéra jeho 4. symfonie, která se měla konat v roce 2010 v Londýně byla pro onemocnění skladatele zrušena. Zemřel 12. listopadu 2010 v Katovicích na komplikace provázející plicní infekci. Jen měsíc před smrtí obdržel nejvyšší polské vyznamenání Řád bílé orlice, který mu v nemocnici předala manželka polského prezidenta Anna Komorowska.
Pohřeb se konal 17. listopadu 2010 v katedrále Krista Krále v Katovicích. Urna s popelem skladatele byla uložena na Sienkiewiczově hřbitově v Katovicích.
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 29 marca 1994 r. o nadaniu orderów.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11.
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 4 kwietnia 2003 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11.
↑ Order Orła Białego dla Henryka Góreckiego / Ordery i odznaczenia / Aktualności / Archiwum Bronisława Komorowskiego / Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej. www.prezydent.pl [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-03.
↑ Order dla Góreckiego - Nasz Dziennik. stary.naszdziennik.pl [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-31.
Literatura
Howard, Luke B. "Motherhood, 'Billboard' and the Holocaust: Perceptions and Receptions of Górecki's Symphony No. 3". Musical Quarterly 82, no. 1 (Spring), 1998. 131–59.
Mellers, Wilfrid. "Round and about Górecki's Symphony No.3". Tempo New Series, No. 168, 50th Anniversary 1939–1989. March, 1989. 22-24.
Mirka, Danuta. "Górecki's Musica Geometrica". The Musical Quarterly 87 (2004): 305—32.
Morin, Alexander. Classical Music: The Listener's Companion. San Francisco, CA: Backbeat Books, 2002. ISBN0-87930-638-6.
Steinberg, Michael: The Symphony: A Listener's Guide. New York: Oxford University Press, 1995. ISBN0-19-512665-3.
Thomas, Adrian: Górecki. Oxford: Clarendon Press; New York: Oxford University Press, 1997. ISBN0-19-816393-2. (cloth) ISBN0-19-816394-0.
Thomas, Adrian. "Polish Music since Szymanowski". In: Music in the Twentieth Century. Cambridge and New York: Cambridge University Press, 2005. ISBN0-521-58284-9.
Thomas, Adrian. "Górecki, Henryk Mikołaj," The New Grove Dictionary of Music and Musician. 2001. Oxford University Press.
Wright, Stephen. "Arvo Pärt (1935–)". In: Music of the Twentieth-Century Avant-Garde: A Biocritical Sourcebook. Westport, CT: Greenwood Press, 2002. ISBN0-313-29689-8.
Baker's Biographical Dictionary of Musicians, centennial ed., s.v. "Górecki, Henryk (Mikołaj)."
