Henning von Berg se narodil v severním Německu do rodiny s téměř 500 let starou tradicí. Třináct let pracoval jako inženýr až do svých 35 let, kdy zjistil, že jeho posláním je být fotografem.
V létě roku 1997 uspořádal své první skupinové fotografování. To představovalo 28 nahých mužů v opuštěné továrně v Kolíně nad Rýnem. Poté výstava "Factory Boyz" rychle získala pozornost po celém Německu pro své bizarní spojení "tělo a budova". Pouye o jeden rok později byl snímek Schodiště z této série se 13 nahými mužskými modely vybrán americkým vydavatelem pro mezinárodní antologii o fotografii: V knize "Naked Men Exposed - A Celebration of the Male Nude from 90 of the World's Greatest Photographers" byl samouk Berg vedle fotografických ikon jako například David Hockney, Horst P. Horst, Harriet Leibowitz, Robert Mapplethorpe, Eadweard Muybridge, Man Ray nebo Andy Warhol.[1]
V roce 1999 Berg začal organizovat sociálně-politická prohlášení (tolerantní duch a naprostá svoboda pro umění) v kombinaci s nahotou na veřejnosti. Se svým týmem fotografoval šest zcela nahých mužů na deseti turistických destinacích Berlína, včetně uvnitř historického parlamentu Reichstag. Tisíce fascinovaných kolemjdoucích ze zábavy tleskali.
Zábavné fotografie Nahý Berlín ("Naked Berlin"), byly publikovány v novinách po celém světě jako "Reichstags Rascals". K dnešnímu dni zůstává série "Naked Berlin" světově prvním a jediným v historii fotografie mužského aktu uvnitř budovy parlamentu.[2]
V roce 2005 von Berg zrealizoval vhodný protějšek fotografováním opačného pohlaví na druhé straně Země. Skandální série "Naked Sydney" dokumentovalo skupinu šťastný nahých žen v centru Sydney před národními symboly, včetně slavné opery Sydney Opera House.
Později byly obě provokativní série prezentovány na výstavách po celém světě. Podporoval je také Goethe-Institut, německá nezisková organizace, jejímž posláním je podporovat německý jazyk a kulturu mimo německy mluvící země. Nakonec cykly "Naked Berlín - Sydney Naked" v mezinárodním měřítku mohlo spatřit více než 200 000.[3]
Poslední práce
Henning von Berg se specializuje na charakteristické portréty seniorů (jeho nejstarší modelka byla 108 let stará žena) a výtvarné akty většinou modelů amatérů. Von Berg dává přednost snímání v přirozeném osvětlení a rád do obrazů integruje panoramatické snímky krajin a monumentálních staveb.
Ve svých uměleckých projektech rád rozbíjí tradiční pravidla. Pracuje s mladými i starými lidmi, muži a ženami, šlechtici i prostitutkami, sportovci i osobami se zdravotním postižením, běžnými lidmi i osobnostmi (jako např. Julius Shulman, Tim Curry, Kurt Kreuger, Derrick Davenport nebo Don Bachardy).[4]
Jeho práce se objevily ve více než 480 publikací a na 43 mezinárodních výstavách v muzeích a galeriích na čtyřech kontinentech.[5]
Výstavy (výběr)
Goethe Institut Los Angeles "Naked Berlin | The Liberal Capital"
Advocate Gallery in Hollywood "City Of Angels Gates Of Hell"
Dr Dietmar Kreutzer, Maennermodels Pur, Verlag Bauwesen, Berlin, 2000, ISBN3-345-00732-0
Robert Vescio, Dreamboys, Studio Publications, Sydney, 1999, ISBN0-9578177-1-1
Bibliografie (knihy o osobě Henninga von Berga, výběr)
Phil Braham (Hrsg), Exposed: A Celebration of the Male Nude from 90 of the World's Greatest Photographers, Thunder's Mouth Press, London, 2000, ISBN1-56025-301-0
Reed Massengill, Self-Exposure - The Male Nude Self Portrait, Universe Publishing/Rizzoli, New York, 2006, ISBN0-7893-1317-0
David Leddick, Male Nude Now - Contemporary Photography, Universe Publishing/Rizzoli, New York, 2001, ISBN0-7893-0635-2
Kriss Rudolph, Paaroli, Bruno Gmuender Verlag, Berlin, 2005, ISBN3-86187-597-7
Bernd Lasdin Jeder Mensch ist ein Mensch, Verlag Seffen, Berlin, 2004, ISBN3-937669-03-5
↑Phil Braham, ed., Exposed: A Celebration of the Male Nude from 90 of the World's Greatest Photographers. Thunder's Mouth: 2000. ISBN1-56025-301-0.
↑ Photo shoot is mentioned at far end of the Wiki article. fixedreference.org [online]. [cit. 2011-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27.
↑ Canadian newspaper about HvB's "Nudes in Public". www.montrealmirror.com [online]. [cit. 29-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-05-2012.
↑ Portraits of Don Bachardy and Michael York in private sittings and public events.