PROFILPELAJAR.COM

Helena Šťastná
Rodné jméno	Helena Bübelová
Narození	24. července 1920; Berlín; Německá říše
Úmrtí	11. prosince 2016 (ve věku 96 let); Nice ; Francie
Národnost	česká
Povolání	cestovatelka, fotografka
Manžel(ka)	Jan Lukeš ; Vladimír Šťastný
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Helena Šťastná (dříve Lukešová, rozená Bübelová, 24. července 1920 Berlín – prosinec 2016 Nice) byla česká cestovatelka, grafička, fotografka a amatérská horolezkyně, v letech 1947 až 1953 trvale usazená v Nairobi v Britské koloniální Keni. Roku 1948 vystoupila, mj. spolu s cestovateli Miroslavem Zikmundem a Jiřím Hanzelkou, jako druhá Češka na vrchol Kilimandžára, nejvyšší hory afrického kontinentu.

Život

Mládí

Narodila se v Berlíně do rodiny českých přistěhovalců, roku 1937 se rodina přestěhovala zpět do vlasti. Kvůli uzavření vysokých škol v nově zřízeném Protektorátu Čechy a Morava a vypuknutí druhé světové války nemohla nastoupit ke studiu Akademii výtvarných umění, pracovala tak v reklamě. Provdala za motocyklového závodníka Jana Lukeše, žili v Praze. Po seznámení s manželi Stanislavem a Marií Škulinovými, kteří již v minulosti vykonali expedici do Afriky, se oba manželé nadchli pro myšlenku takové výpravy, pomáhali s organizací přednášek Škulinovým a připravovali společně expedici. Roku 1945 však ovdověla, když manžel Jan zahynul během bojů při Pražském povstání.

5. května 1946, symbolicky rok po konci války, vyjeli manželé Škulinovi a Helena Lukešová na dlouho připravovanou expedici do rovníkové Afriky. Následně se usadili v Nairobi, tehdy pod britskou koloniální správou, kde roku 1947 založili reklamní fotoateliér Pegas. Lukešová se zabývala výrobou reklamních poutačů do kin a dalších podniků. Prostřednictvím této instituce pořídila trojice Čechů obsáhlý archiv etnologických fotografií.

Výstupy na Kilimandžáro

Zakladatelé Pegasu se koncem roku 1947 seznámili s československými cestovateli Miroslavem Zikmundem a Jiřím Hanzelkou^[1], kteří se s nimi setkali na jejich výpravě po Africe s automobilem Tatra T 87. Spolu s nimi a dcerou české v Tanganice usazené rodiny Rúth Lányové vystoupili 28. ledna 1948 na vrchol hory Kilimandžáro, společně pak na vrcholu vztyčili československou vlajku. Lukešová tak vrchol zdolala jako v pořadí druhá Češka, právě po první Rúth Lányové, která horu roku 1941 pokořila, rovněž jako první Evropanka. Rodina Lányové při úpatí vlastnila penzion Boarding-Hause, který sloužil jako výchozí stanice pro výstupy na vrchol hory.

Po roce 1948

Po únorovém komunistickém puči v Československu roku 1948 se Helena a Škulinovi rozhodli natrvalo se usadit v Keni. Helena se následně provdala za Vladimíra Šťastného, zaměstnance afrických filiálek firmy Baťa, se kterým založili rodinu. Roku 1953 se rodina kvůli zaměstnání v továrně Šťastného přestěhovala na Madagaskar, roku 1964 se pak rodina se třemi dětmi přesunula do Nice v jižní Francii.

Po celý život Šťastná udržovala kontakt s Hanzelkou a Zikmundem, posléze opakovaně navštívila jejich domovský Zlín. Řada fotografií ateliéru Pegas byla díky ní přidána do sbírek Archivu Hanzelky a Zikmunda. Snímky byly rovněž opakovaně vystavovány.

Úmrtí

Helena Šťastná zemřela začátkem prosince 2016 v Nice ve věku 96 let.

Dílo

Africký deník Heleny Šťastné-Bübelové (2001)^[2]

Odkazy

Reference

↑ Duo H+Z se stalo cestovatelskou legendou 20. století. E15.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ ŠŤASTNÁ-BÜBELOVÁ, Helena; BROUČEK, Stanislav. Africký deník Heleny Šťastné-Bübelové. [s.l.]: Nová tiskárna ve spolupráci s Etnologickým ústavem Akademie věd ČR v Praze 148 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86559-01-8.

Externí odkazy

Životopis
Biografický záznam
Manželé Škulinovi Archivováno 2. 3. 2021 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.