Technicky pracoval hlavně s gumotiskem, který vylepšil kombinovanou technikou vícenásobné vrstvené gumy. To způsobovalo dříve netušeným způsobem tvůrčí vliv na obraz a barevnou manipulaci. Tuto metodu vyvíjel ve Vídni společně s profesorem Hansem Watzekem a Hugem Hennebergem.[1]
Kühn v roce 1911 vynalezl proces gumové gravury, což je kombinace heliogravury a gumotisku. V roce 1915 vyvinul proniklý klih – chromátování (povrchové zušlechťování kovů chromovými sloučeninami), které se používá v rybím klihu jako koloid, který vedl k efektu gumotisku. Vynalezl také syngrafii, což je – dnes zapomenutý – postup, při kterém se pracuje se dvěma negativy s různou citlivostí, přičemž je u pozitivu dosažerno vyššího tonálního rozsahu. Kühn na to používal dvouvrstevný film s různou citlivostí a hlavně v reprodukční fotografii.
Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[2]
↑AUER, Anna; MRAZ, Werner; STANEK, Ivo. Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded. [s.l.]: Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha), 2009.
