Přesné datum a ani místo narození Havla ze Strahova není známo. Jana Nechutová se domnívá, že se narodil na počátku 14. století asi v Hradci Králové.[1] Zřejmě studoval na pařížské univerzitě.[2] Roku 1349 se již vyskytoval na dvoře českého krále Karla IV. jako jeho osobní lékař a rádce.[1] Kromě medicíny však Havel vynikal i v astronomii a matematice, byl prvním profesorem astronomie na Karlově univerzitě.[3] Rovněž se tradovalo, že měl Havel vliv na založení Nového Města pražského, avšak pro tuto teorii chybí spolehlivé zprávy.[2] Havel ze Strahova přednášel na lékařské fakultě pražské univerzity. Roku 1369 byl jmenován farářem u kostela sv. Mikuláše na Malé Straně. V roce 1361 se stal boleslavským děkanem. K roku 1371 je zaznamenán jako oltářník v pražském a vratislavském kostele.[4] Později patrně ještě léčil Václava IV., jak je zaznamenáno v několika receptech určených pro tohoto krále.[1] Nejpravděpodobněji také vychovával Křišťana z Prachatic.[2] Naposledy je v písemných pramenech zmíněn k roku 1388. Usuzuje se, že zemřel právě někdy po tomto roce.[1]
Dílo
Havel ze Strahova sepsal několik latinských publikací:[5]
Regimen sanitatis ad Carolum imperatorem
Contra pestilentiam missum imperatori (1370) – list pojednávající o moru
Tractatus urinarum – spis o tom, jak lze na základě vzhledu moči diagnostikovat chorobu
Liber medicinalis
Aque infrascripte et earum virtutes sunt probate a Mag. Gallo de Monte Syon (česky: Naučenie kněze Havla o vodách)
Prophecio de regno Bohemie – astrologický spis
Mnohé Havlovy spisy byly též soudobně přeloženy do češtiny.[6] Havel ze Strahova se pravděpodobně podílel i na tvorbě českých slovníků Bartoloměje z Chlumce (Klareta).[2]
ŘÍHOVÁ, Milada, a kol. Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 209 s. ISBN978-80-7432-047-7. Kapitola IX. a X.: „Havel ze Strahova – Gallus de Monte Sion, někdy též de Summo", s. 169–177; „Správa Mistra Havla ze Strahova pro Karla (Regimen Magistri Galli de Strahow ad Karolum)", s. 178–194.
URÁNEK, Rudolf. K české pověsti královské. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 26, 1918, s. 10-47