Harry Wexler
Narození	15. března 1911 Fall River
Úmrtí	11. srpna 1962 (ve věku 51 let) Boston
Alma mater	Harvardova univerzita Massachusettský technologický institut
Pracoviště	United States Weather Bureau (1934–1962) Letectvo Armády Spojených států (1942–1946)
Ocenění	medaile Carla-Gustafa Rossbyho (1963)
Manžel(ka)	Hannah Paipert Wexler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harry Wexler (15. března 1911 Fall River, Massachusetts – 11. srpna 1962) byl americký meteorolog, který pro předpovědi počasí navrhl použití meteorologických družic.

Studoval na Harvardově univerzitě a v roce 1939 získal titul Ph.D. za meteorologii na Massachusettském technologickém institutu.

Pracoval v americkém meteorologickém úřadu od roku 1934 do roku 1942, poté sloužil jako kapitán a posléze jako podplukovník meteorologické služby armádního leteckého sboru Spojených států během druhé světové války od roku 1942 do roku 1946. Dne 14. září 1944 se, v hodnosti majora, Wexler stal prvním vědcem, který záměrně vletěl do hurikánu. Jednalo se o doprovodný let Douglas A-20 "Havoc", který vletěl do hurikánu a shromáždil vědecké údaje.

V roce 1946 se vrátil do amerického meteorologického úřadu a stal se vedoucím divize vědeckých služeb. Jako vedoucí výzkumný pracovník Wexler vybízel ke studiu atmosféry i jiných planet než je Země. Proslavil se zvláště svou práci na využití družic pro meteorologické účely, totiž při vývoji první meteorologické družice na světě: TIROS-1. Spisovatel vědecko-fantastické a futurologické literatury Arthur C. Clarke, který sledoval Wexlerovu práci na hurikánech ve 40. letech 20. století napsal Wexlerovi a požádal ho, aby rozvinul Clarkeho myšlenku na výrobu umělého družice pro sledování počasí z kosmického prostoru. To Wexlera nasměrovalo na cestu, která by nakonec vedla v roce 1960 k vytvoření družice TIROS-1.^[1] Wexler také studoval použití počítačů pro předpověď a změny počasí.

Byl hlavním vědcem americké expedice do Antarktidy pro Mezinárodní geofyzikální rok v roce 1958.

V roce 1958 se obával, že testování atomových bomb může vést k nové ledové době v důsledku nukleární zimy.^[2]

V letech 1959-1961 navrhoval a propagoval myšlenku World Weather Watch. V roce 1961 sloužil jako vedoucí americký vyjednavač v rozhovorech se Sovětským svazem o společném využívání meteorologických družic.

Pokračoval v práci ve svém úřadu až do své smrti v roce 1962. Zkoumal důsledky spojení sloučenin chlóru a bromu s následným poškozováním stratosférických ozónových vrstev. Zemřel na srdeční infarkt během prázdnin v Woods Hole v Massachusetts. Co se problematiky ozonových děr týče, Wexler již přijal pozvání na přednášku s názvem „Klima Země a jeho modifikace“ v Institutu vesmírného výzkumu a technologií na univerzitě v Marylandu. Bylo to 12 let předtím, než se v roce 1974 objevily první články o vlivu chlorfluoruhlovodíků na ozonovou vrstvu, během nichž se zvýšila produkce CFC. James Rodger Fleming poznamenal později: „Kdyby Wexler žil, asi by publikoval své nápady a jistě byly zaznamenány. Nemohly by vést k jinému výsledku, než snad k časnější koordinované reakci na problematiku zmenšování ozónové vrstvy“.^[3]

Zůstala po něm manželka Hannah a dvě dcerky: Susan a Libby. Jeho žena darovala jeho zápisky v roce 1963 knihovně Kongresu.

• Byl po něm pojmenován jeden z kráterů na měsíci.
• Monthly Weather Review zveřejnily ve svazku 91 (vydání 10-12) vzpomínku na Dr. Wexlera.
• V roce 1977 mu University of Wisconsin-Madison udělila titul: Profesor meteorologie.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harry Wexler na anglické Wikipedii.

• Harry Wexler. In: Who was Who in America, 1961-1968. Chicago: Marquis Who's Who, 1968. Svazek IV. S. 1000. (angličtina)

• Dr. Harry Wexler Archivováno 15. 12. 2016 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.