Happinness in Magazines je v pořadí páté sólové album anglického písničkáře a kytaristy, člena skupiny Blur, Grahama Coxona. Ve Velké Británii vyšlo 17. května 2004[1] v době Coxonovy odluky od domovských Blur (v letech 2004 až 2008 de facto neaktivních). V britském albovém žebříčku se umístilo nejvýše na 19. pozici[2], což jej činí dosud komerčně nejúspěšnějším a mezi posluchači nejznámějším sólovým počinem Grahama Coxona. Ve VB se alba prodalo 100 tisíc nosičů, album tedy obdrželo Zlatou desku.[3] Vzešel z něj také Coxonův nejúspěšnější singl, se skladbami "Freakin´ Out" a "All Over Me" (v britském singlovém žebříčku se umístil na 19. příčce).[4] Deska zaznamenala rovněž velmi příznivý kritický ohlas.[5] Producentem desky byl Stephen Street[6], mj. dvorní producent The Smiths či právě Blur (alba Modern Life Is Rubbish, Parklife, The Great Escape, Blur (album), The Magic Whip). Coxon je stejně jako v případě všech svých alb autorem obálky.
Seznam skladeb
Album obsahuje následující skladby:[7]
1
|
Spectacular
|
2:48
|
2
|
No Good Time
|
3:21
|
3
|
Girl Done Gone
|
3:57
|
4
|
Bittersweet Bundle Of Misery
|
4:53
|
5
|
All Over Me
|
4:16
|
6
|
Freakin' Out
|
3:41
|
7
|
People Of The Earth
|
3:04
|
8
|
Hopeless Friend
|
3:21
|
9
|
Are You Ready?
|
4:42
|
10
|
Bottom Bunk
|
3:16
|
11
|
Don't Be A Stranger
|
3:29
|
12
|
Ribbons And Leaves
|
4:11
|
Americká verze alba obsahuje jako bonus skladbu „Right To Pop!“, japonská verze píseň „Life It Sucks“, v níž na bicí hraje člen skupiny Supergrass Danny Goffey.[1]
Propagace
Vydání alba u společnosti Parlophone/EMI Records přineslo oproti dosavadním „nízkorozpočtovým“ projektům G. Coxona standardní mainstreamovou propagaci. Přičinil se o to i fakt, že v tomto období nebyl členem Blur a mohl být naplno propagován jako sólový umělec. K písním „Spectacular“, „Bittersweet Bundle of Misery“ a „Freakin´ Out" vznikly videoklipy. Vydání alba předcházela, provázela a navazovala na něj rozsáhlá koncertní aktivita s vystoupeními ve Velké Británii, Evropě (mj. na festivalu v dánském Roskilde) a Japonsku (festival Fuji Rock)[8]. Coxon vystoupil také v TV pořadech jako Later... with Jools Holland[9] nebo The Frank Skinner Show.[10]
Ocenění
Na výročních cenách hudebního časopisu NME udělovaných za rok 2004 G. Coxon zvítězil v kategorii „Nejlepší sólový umělec“.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Graham Coxon - Happiness In Magazines - album info. www.vblurpage.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-26.
- ↑ happiness in magazines | full Official Chart History | Official Charts Company. www.officialcharts.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Blur Album Sales. www.vblurpage.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-15.
- ↑ freakin' out/all over me | full Official Chart History | Official Charts Company. www.officialcharts.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Happiness In Magazines by Graham Coxon. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stephen Street | Credits. AllMusic [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Graham Coxon - Happiness In Magazines. Discogs [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Graham Coxon Gigography 2004. www.vblurpage.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Graham Coxon Gigography 2004 - Later... with Jools Holland. www.vblurpage.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Graham Coxon Gigography 2004 - The Frank Skinner Show. www.vblurpage.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ The awards Graham Coxon has won or got nominated for. www.vblurpage.com [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-26.
Externí odkazy